Bělá pod Bezdězem
Renesanční zámek v Bělé pod Bezdězem vznikl přestavbou středověké tvrze a dodnes zaujme historickými interiéry i malovanými stropy. Památka spojená s Valdštejny dnes připomíná bohatou historii kraje pod hradem Bezděz.
Renesanční zámek se tyčí nad údolím řeky Bělé v obci Bělá pod Bezdězem. Byl postaven na místě původní tvrze v letech 1582 až 1615. Koncem 17. století byl barokně upraven B. Canevallem pro Arnošta z Valdštejna. V další době byl upraven pozdně klasicistně.
Patrně krátce po založení města v r. 1337 byla u městských hradeb postavena opevněná tvrz. Její mohutná hranolová věž pochází z 1. pol. 14. stol. Původní tvrz byla přebudována v letech 1582 - 1615 a v roce 1622 se zámek stal majetkem Albrechta z Valdštejna. Za husitských válek byla Bělá střídavě dobývána husity i katolíky až ji husité roku 1456 pod velením Jana Roháče z Dubé obsadili natrvalo.
Zámek se začal stavět za Berků z Dubé. Jihozápadní křídlo zámku bylo postaveno ve 2. pol. 16. stol. na místě gotické tvrze po rozdělení bezdězského panství a stalo se sídlem vrchnosti. V letech 1586 - 1615 bylo postaveno severní křídlo zámku a nedlouho poté bylo dokončeno i křídlo jižní. Roku 1622 se zámek stal majetkem Albrechta z Valdštejna. Po jeho smrti měli zámek kratší čas v držení Carretové a od r. 1678 jej měli ve vlastnictví opět Valdštejnové, v jejichž držení zůstal až do roku 1945. Ještě koncem 17. stol. došlo k podstatnějším barokním úpravám zámku a jeho sloučení v jeden celek.
Koncem 18. stol. byl zámek majiteli přeměněn na manufakturu . V 19. století sídlila na zámku proslulá vyšší lesnická škola, na které učil dr. Emanuel Purkyně, syn J. E. Purkyně. V r. 1905 byl pak zámek přebudován na byty pro úředníky valdštejnské správy. V roce 1941 byly na zámek přeneseny muzejní sbírky z nedalekého augustiánského kláštera.
Dnes v budově zámku sídlí muzeum, ve kterém je umístěna stálá expozice historie Pobezdězí. Část zámku slouží dnes jako městské muzeum. Dodnes byly zachovány na několika místech fragmenty sgrafit a v několika místnostech zdobené trámové stropy.
Stálá expozice muzea je umístěna v reprezentativních prostorách bělského zámku, které jsou vybaveny unikátními dřevěnými kolorovanými stropy z přelomu 16. a 17. století. Expozice se týká historie regionu od pravěku do konce 19. stol., archeologie a etnografie. Za pozornost stojí doklady o vztahu Karla Hynka Máchy a Bedřicha Smetany k Bělé a jejímu okolí. Některé sály mají dosud renesanční malované trámové stropy, které byly nedávno zrestaurovány. Zajímavá je i kaple s raně barokním zařízením.