Zámek Opočno je stavba severoitalského typu

1.4.2026 / redakce

Renesanční zámek Opočno na úpatí Orlických hor patří k nejcennějším zámeckým areálům v Česku. Bohaté interiéry, sbírky zbraní i obrazů doplňuje rozsáhlý anglický park s romantickými stavbami a historickou oborou.

Renesanční zámek v Opočně je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Královéhradeckém kraji. Významná renesanční stavba se nachází přímo v městečku Opočno. Zámek s arkádovým nádvořím byl vystavěn na místě původního gotického hradu v druhé polovině 16. století. Z hradu zůstala dochována jen válcová bašta, které se říká také hladomorna.

Zdejší krajina byla podle archeologických nálezů osídlena již v době bronzové a železné. V nedalekém lese se totiž archeologové našli žárové hroby. První zmínka o Opočně je zapsána v Kosmově kronice a pochází z roku 1068. V té době byl na místě dnešního zámku ještě dřevěný hrad, který plnil obrannou funkci, jelikož kolem vedla stezka pro kupce z Polska.

Dílo neznámých vlašských stavitelů bylo budováno v rozmezí let 1560 až 1569 za Viléma Trčky z Lípy na místě středověkého strážního hradu z první poloviny 14. století, jehož prvním majitelem byl Čeněk z Potštejna. V době husitských válek byl hrad v držení Jana z Opočna, který svůj majetek dlouho bránil, ale přesto byl hrad 12. 8. 1425 dobyt a vypálen královéhradeckými husity a Pražany.

Značný rodový majetek Viléma Trčky z Lípy umožnil velkorysé nákladné řešení celého areálu. Z původní uzavřené čtyřkřídlé dispozice zůstala dnes zachována v nedotčené renesanční podobě tři křídla podél nádvoří otevřeného na východní straně terasou. Vlastní zámecká budova je vlastně nejvýchodnější výběžek mohutného stavebního komplexu.

Na rozsáhlých barokních úpravách zámku pracoval italský stavitel G. B. Alliprandi, který se tu pustil do díla po požáru celého objektu koncem 17. století. V té době byla zřízena i zámecká kaple sv. Anny. V rozmezí let počátku 19. až do počátku 20. století byly postupně měněny také interiéry zámku v klasicistním a později v tzv. francouzském palácovém stylu, který ponejvíce čerpal z renesance a rokoka.

Velkolepý zámek měla ve vlastnictví od roku 1634 rodina Colloredo, která se zasloužila v průběhu staletí o vzácnou sbírku obrazů s díly holandských, italských a českých mistrů. V opočenské sbírce obrazů zaujímá zcela výjimečné místo dílo Dvanáctiletý Ježíš v chrámu, uváděný také jako Ježíš mezi učenci. Opočenský obraz má nesmírnou cenu, protože se bezpochyby jedná o nejstarší z existujících kopií podle ztraceného originálu od Hieronyma Bosche. Podle stáří desky, na které je obraz namalován bylo zjištěno, že ho namaloval některý z Boschových následovníků. Je to velmi hodnotná holandská malba z poloviny 16. století. Další z kopií tohoto obrazu by návštěvníci našli ve vyhlášených obrazárnách, například v muzeu ve Philadelpfii nebo v pařížském muzeu Louvre.

Neméně zajímavá je také proslulá unikátní sbírka historických, loveckých a orientálních zbraní, sbírka loveckých trofejí a knihovna. Koncem 19. století nabývala na významu mezi šlechtickými kruhy móda podnikání exotických cest do Afriky. K těmto dobrodružným festám se připojil i Josef II. Colloredo-Mannsfeld. Ze dvou cest do Afriky přivezl vzácné lovecké trofeje a etnografika jako třeba oděvy dervišů, obřadní masky nebo keramiku severu Afriky. V letech 1904-5 podnikl Josef výpravu do Severní Amerky, kde navštívil Aljašku a Yukon a při druhé cestě navštívil Wyoming a Mout Leidy. Z těchto cest přivezl předměty denní potřeby jako například lovecké potřeby, sošky, trofeje a oděvy prérijních Indiánů a Indiánů severozápadního pobřeží. Tyto sbírky jsou umístěny ve vstupní hale prohlídky zámku a v herně.

Mezi významné sbírky na opočenském zámku právem patří také knihovna, která čítá celkem na 12 tisíc svazků. Je rozdělena na starší tzv. svěřenskou knihovnu, která je součástí prohlídkové trasy a mladší tzv. francouzskou knihovnu, která je veřejnosti nepřístupná. Opočenská knihovna je nejen vědecká, ale také cizojazyčná. Jsou zde díla v angličtině či holandštině, ale převládajícími jazyky jsou latina, italština, francouzština a také němčina. Českým děl je zde minimum, ale výjimku tvoří „Práva a zřízení zemské království českého“ vydané v Praze roku 1567 a „Písmo svaté Nového zákona“ vydané rovněž v Praze roku 1786.

Na zámek je navázán anglický lesopark s řadou vzácných dřevin a několika romantickými stavbami – letohrádkem, jízdárnou, míčovnou a oranžerií, který vznikl v letech 1806-20. Na park navazuje obora s daňky, muflony a jeleny. Anglický krajinářský park se rozkládá v údolí Zlatého potoka na ploše 22 hektarů.