Záhřeb – hřbitov Mirogoj
Hřbitov Mirogoj v chorvatském Záhřebu patří k nejkrásnějším hřbitovům Evropy a zároveň k významným symbolům chorvatské historie. Monumentální arkády, kupole, parková úprava i hroby slavných osobností vytvářejí jedinečné místo, které připomíná chorvatský Slavín a láká návštěvníky svou atmosférou i architekturou.
Snad každý národ má místo, na kterém odpočívají jeho slavní rodáci. To, co pro nás znamená vyšehradský Slavín, je pro Chorvaty záhřebský hřbitov Mirogoj rozkládající se na úpatí hory Medvednica. Byl založen v roce 1876 věhlasným architektem Hermannem Bollé a dnes patří mezi nejkrásnější hřbitovy v Evropě.
Mirogoj totiž není jen hřbitovem, ale i překrásným parkem a uměleckou galerií pod širým nebem. Zvláštní je také díky tomu, že jsou zde uznávána všechna náboženství, nejen křesťanství. Platila zde rovnost vyznání, pochovávali se tu katolíci, pravoslavní, muslimové i židé.
Za to, že nejslavnější záhřebský hřbitov vůbec vznikl, vděčí Chorvaté národnímu buditeli, novináři a lingvistovi Ljudevitu Gajovi. Ten v roce 1850 koupil zdejší pozemek, se záměrem vybudovat na něm své letní sídlo. Podařilo se mu vybudovat silnici a postavit dům, nakonec se ale tak zadlužil, že musel tuto usedlost prodat. Pozemek roku 1873 koupilo město a rozhodlo se zřídit tu centrální hřbitov.
Architekt Bollé ještě před výstavbou hřbitova předvedl svůj talent při budování nové městské čtvrti. Na hřbitově pak vytvořil monumentální kompozici – 500 metrů dlouhou řadu neorenesančních arkád s 20 kupolemi. Podloubí z červených cihel je doplněno několika malými kaplemi a velkou svatyní Krista Krále. Ta je umístěna přímo proti hlavnímu vchodu a působí opravdu úctyhodně. Celková rozloha hřbitova je 28 tisíc metrů čtverečních, na kterých jsou rozesety náhrobní kameny předních osobností politického, kulturního a uměleckého života. Ty nejvýznamnější rodiny zde mají celé pohřební komory.
Za arkádami se dále rozkládá spíše park než hřbitov. Místní obyvatelé sem chodí jen tak na procházky, protože zde najdou potřebný klid a ticho. Řada lidí navštěvuje Mirogoj, aby na hroby chorvatských velikánů položila čerstvé květiny a zapálila svíčky. Nejvíce návštěvníků směřuje k hrobu Franjo Tudjmana - chorvatského politika a prvního prezidenta nezávislého Chorvatska.
Dlouhá alej přetíná hřbitov na dvě části. Mezi zelenými plochami se vyjímají pomníky od předních chorvatských sochařů a rytců. Obdivovat zde můžete díla Ivana Meštroviće, Joza Kljakoviće, Ivana Rendiće, Antuna Filipoviće, Antuna Augustinčiće, Eda Murtiće, Marka Suteje, Doza Dražiće, Ivana Kardiće a Roberta Frangeše-Mihanoviće. V současnosti už je Mirogoj značně přeplněn, v několika vrstvách zde leží na 300 tisíc nebožtíků. Není se tak čemu divit, že hřbitov již v minulosti dávno expandoval za historické arkády.
Kromě náhrobků známých osobnosti najdete v parku také monument uctívající památku vojáků padlých během 1. světové války. Tento pomník je dílem Juriho Turkalje a V. Radauše. Dále je zde vidění ještě Augustinčićův pomník Židů, kteří se stali oběťmi 2. světové války. Na jedné z travnatých ploch se tyčí také památník Němců, jež zahynuli ve 2. světové válce.