Panteon - nejzachovalejší stavba starověkého Říma

Panteon - nejzachovalejší stavba starověkého Říma

Slovo „Panteon“ je u nás v současnosti známé spíše ve svém přeneseném významu, tedy jako souhrn všech božstev uctívaných v určité kultuře. Ale původně šlo o budovu ve starém Římě, zasvěcenou uctívání tehdejších římských bohů (pantheon znamená „chrám všech bohů).

Zmíněné chrámy byly vlastně dva, přičemž ten druhý stále stojí. Ale postupně. V roce 31 př. n.l. proběhla v jónském moři námořní bitva mezi silami podporujícími Marka Antonia a jejich protivníky na straně Oktaviána, tedy v rámci jakési římské občanské války. Druhá strana zvítězila, na čemž měl velkou zásluhu Oktaviánův generál Marcus Vipsanius Agrippa. No a ten na paměť velkého vítězství nechal postavit chrám zasvěcený všem římským bohům, nazvaný Pantheon.

V roce 80 n.l. však přišel velký požár, který tuto stavbu, spolu s jinými, zničil. O pár desítek let později, zhruba v roce 125, proto císař Hadrián nařídil postavit nový Pantheon. A tak se i stalo. Tato budova však na fasádě nese stejný nápis, jako ta původní: „M•AGRIPPA•L•F•COS•TERTIVM•FECIT“, což znamená „Marcus Agrippa, syn Luciův, nechal postavit během svého třetího konzulátu (funkčního období)“. Pantheon přežil po dlouhá staletí až do současnosti a dnes je nejlépe zachovanou římskou budovou, navíc trvale používanou. Její zkáze zabránil hlavně fakt, že někdy od počátku 7. století začala být používána jako křesťanský kostel. Tím unikla zničení, na rozdíl od mnoha jiných „pohanských“ staveb. Alespoň tedy částečně - konkrétně v Římě se v tomto směru „vyznamenal“ byzantský císař Konstantin II., který během své návštěvy města v r. 663 nechal strhat všechny kovové části z antických památek. I když Pantheon už byl v té době zasvěcen Marii a všem svatým mučedníkům, přesto ničení neunikla jeho střecha z bronzových pozlacených tašek. Stejně tak postupně zmizela většina původního vnějšího mramorového obložení a sochy u vchodu.

Budova však přežila a byla opravena, během renesance začala být využívána také jako hrobka. Tak je tomu ostatně doposud – Pantheon je kostelem i hrobkou zároveň. Jsou zde pohřbeny mnohé významné osobnosti, například malíř Rafael, italští králové Vittorio Emanuele II. a Umberto I. a další. Ačkoliv je Itálie nyní republikou, zdejší monarchisté královské hrobky trvale hlídají.

Ale za to, že Pantheon přežil tak dlouho, vděčí nepochybně rovněž své dobře promyšlené a provedené konstrukci. Není stoprocentně známo, kdo budovu navrhl, ale podle všeho byl hlavním architektem Apollodorus z Damašku (dnešní Sýrie). Kruhová budova s typickým římským portikem je zakryta mohutnou kopulí o průměru 43,22 m, což je velikost od té doby nepřekonaná. Je přitom zajímavé, že celý hlavní dóm je postaven z betonu! Ano, Římané už používali beton, a to ne ledajaký. Inženýři tvrdí, že kdyby byla budova postavena z dnešního betonu (bez železných výztuží), neunesla by ani vlastní váhu (4 535 tun) a zřítila by se. Přesné složení a výrobní postup římského betonu nejsou známy, jisté však je, že Pantheon zůstává největší kdy postavenou stavbou z nevyztuženého betonu.

Pantheon je dozajista velmi významnou budovou, ať už se na ni díváme z hlediska historického, stavebního či symbolického. Stal se také vzorem pro mnoho jiných staveb po celém světě, které jeho vzhled napodobují (USA, Austrálie…). A pokud nedojde k nějaké neočekávané události, bude zřejmě stát ještě po mnoho dalších staletí.

Autor: Michal Hamšík

Další články, které mimo jiné na stránkách o Itálii najdete, jsou:
Benátky - město na laguně
Do Itálie vlastním autem
Syrakusy - zašlá sláva
Koloseum - symbol Říma
Za krásami Neapole

Článek byl zobrazen 18 681 krát.