Národní římské muzeum

Národní římské muzeum – Museo Nazionale Romano původně sídlilo v Diokleciánových lázních nedaleko vlakového nádraží. Mnohá díla však musela být kvůli nedostatku prostoru ukryta ve skladech a sklepeních, proto bylo rozhodnuto rozdělit muzeum na čtyři části a předměty vystavit ve čtyřech římských památkách.

V Diokleciánových lázních se nyní nachází skvěle uspořádané epigrafické muzeum, jehož část je věnována předřímské historii. Na Piazza della Repubblica se v původně střední škole Palazzo Massimo alle Terme ukrývají nádherné řecké a římské sochy, mozaiky i fresky. V původním renesančním kardinálském paláci Palazzo Altemps v blízkosti náměstí Piazza Navona jsou vystaveny mnohé poklady římských dějin, jako například trůn Ludovisi. V kryptě Balbi, nedaleko Lago Argentina, jsou zase vystaveny exponáty pocházející z období od konce antického Říma až do pozdního středověku.

Pokud byste se měli rozhodnout, kterou z těchto částí Národního římského muzea navštívíte, pak by to určitě mělo být Palazzo Massimo alle Terme, kde jsou vystavena ta nejkrásnější díla řeckého a římského sochařství. Všechna jsou velmi pěkně uspořádaná a opatřena anglickým komentářem. Najdete zde fresky, mozaiky, obrazy, šperky a nejrozsáhlejší sbírku mincí na světě. Budova, ve které muzeum sídlí, byla postavena podle vzoru raně barokních římských šlechtických sídel v letech 1883 – 1887 jako jezuitská kolej.

Muzeum se rozkládá na čtyřech podlažích, včetně suterénu. Právě v něm je uložena největší sbírka mincí sahající až do doby antického Říma. Mince jsou umístěny ve vertikálních vitrínách a detailně si je můžete prohlédnout pomocí automatizované lupy. V přízemí a v prvním patře jsou vystavena sochařská díla tvořící jádro antických sbírek Národního muzea. Sochy jsou roztříděny podle témat a historických období. Vidět zde můžete také obrazy a symboly moci pocházející především z 2. a 1. století před Kristem. Nejvýznamnější je pravděpodobně barevná obří socha Minervy. Následují různé Augustovy portréty, nádherný oltář z Ostie zasvěcený Martovi, či fresky z kolumbária na Esquilinu.

Výstava v prvním patře se soustředí především na ikonografii v oficiálním římském umění. Přesto je zde patrný velký řecký vliv. V sálech č. 5 a 6. jsou vystavena díla z předměstských císařských vil – jde o sochy „Apollón“, „Schoulená Afrodita“, „Discobolos Lancellotti“, „Odpočívající Hermafrodit“ nebo „Zraněná dcera Niobe“. Bez povšimnutí by neměl zůstat ani sál č. 12, kde je Portonaccio Sarcophagus se scénami z bitev mezi římskými a barbarskými vojáky. V jednom z dalších sálů jsou vystaveny busty císaře Hadriána, jeho manželky Sabiny a jeho milence Antinooa. Nezapomenutelný je také sál č. 14, v němž jsou pod titulem „Ikonografie a oslavy od Severů po Konstantina“ nashromážděna různá díla, včetně několika sarkofágů. Mnohé z nich jsou vyzdobeny scénami ze Starého a Nového zákona.

Ve druhém patře jsou vystavena díla, která byla součástí interiéru staveb antického Říma. Na zdech i na podlaze jsou zde k vidění fresky a mozaiky. Zrekonstruovány byly dokonce celé místnosti z vil pocházejících z pozdního období Římské říše a tak si dnes můžete prohlédnout původní výzdobu stěn. Jelikož se zde podařilo dochovat obrazové cykly mající nesmírnou důležitost a kvalitu, je návštěvníkům v tomto patře zakázán volný pohyb. Organizovány jsou tak pravidelné 45 minutové prohlídky s průvodcem.

Uchváceni budete pravděpodobně nádherou letní jídelny „triclinium“ s nástěnnými freskami z Liviina domu. Livie byla manželkou císaře Augusta a matkou budoucího císaře Tiberia. Zdi jejího domu sem byly převezeny z Via Flaminia na okraji Říma. Na freskách jsou patrné zahrady se stromy, různými druhy ovoce, rostliny, květiny i exotičtí ptáci. Všimnout si můžete také grotesek a štukové výzdoby stropu. Další řada úžasných fresek pochází z vily z 1. století, která byla objevena v roce 1879 na pozemcích Villa Farnesina v římské čtvrti Trastevere. Fresky mají černé pozadí s vlysy a dekorativními motivy. V tomto patře jsou vystaveny také mozaiky. Čtyři vozatajové pocházejí z vily z 3. století patřící rodině Severů a jsou dokladem jejich uměleckého vkusu. Překvapivě moderní jsou mramorem vykládané dekorace z baziliky Junia Bassa.