Mrtvé moře - dovolená s léčebnými účinky
Léčebné pobyty u Mrtvého moře, díky jeho ozdravným a regeneračním účinkům, jsou světovým unikátem. Místní voda obsahuje více než 30% solí a velmi důležité minerály jako magnesium, vápník, uhličitan draselný (potaš), draslík, sodík, jód, sulfáty a bromidy.
Vzduch u Mrtvého moře obsahující o 10% více kyslíku než jiné části Země a spolupůsobící bromidy dávají pocit uklidnění a relaxace. Význam slunění a tzv. klimatoterapie je nesporný. Vzduch nasycený výpary z vod Mrtvého moře je velmi účinný.
Přírodní charakteristické prvky mořské vody, bahna a atmosféry, spolu v průměru s více než 340 slunečnými dny v roce, vytvářejí jedny z nejpříznivějších podmínek k léčbě kožních chorob, zvláště lupénky a ekzémů, dále i kloubních, svalových a dýchacích potíží, nemluvě o celkové regeneraci lidského organismu.
Mrtvé moře leží 418 metrů pod úrovní Středozemního moře a je nejníže položeným místem světa. Má taky nejníže položenou hladinu vody ze všech jezer na Zemi a druhou největší salinitu vody na světě - jen jezero Asal v Džibuti ji má vyšší.
Mrtvé moře se nachází na východě Izraele v příkopové propadlině, tvoří zde hranici mezi Izraelem a Jordánskem. Dnes je 67 kilometrů dlouhé a až 18 kilometrů široké. Jeho hlavním, a dnes už jediným celoročním přítokem, je řeka Jordán pramenící v Golanských výšinách.
Před třemi miliony let bylo údolí řeky Jordán a plocha dnešního Mrtvého moře opakovaně zaplavována Rudým mořem. S Rudým mořem bylo Mrtvé moře spojeno dnešním údolím Arava. Opakovaným zatápěním dnešní příkopové propadliny Mrtvého moře se zde uložily až 3 kilometry silné vrstvy minerálních solí.
Před dvěma miliony let se však východní Afrika s Arabským poloostrovem odtrhla od zbytku afrického kontinentu a zamířila na severovýchod. Vznikla zlomová linie, táhnoucí se od řeky Zambezi k pohoří Taurus v dnešním Turecku, na které se vrásnila pohoří a vznikaly propadliny. Odtržením zálivu Mrtvého moře od Rudého moře a zvednutím údolí Arava se ze zálivu stalo jezero se slanou vodou. Původně na místě dnešního Mrtvého moře bylo sladkovodní jezero nazývané Gomorské. To bylo proti dnešnímu Mrtvému moři mnohem delší, o 80 km více na jih a 100 km více na sever až k dnešní Hulské sníženině.
Hladina jezera stále klesala a jezero se stále více zasolovalo, až se nad hladinou jezera objevily hory Lisan a Sedom. Oba tyto kopce jsou tvořeny usazeninami solí. Během dob ledových se hladina jezera ustálila na 150 až 250 metrech pod úrovní Rudého moře. Tehdy zde bylo vlhké klima. Jezero v této době dostává název po zmíněné hoře - Lisan. Po poslední době ledové se ale změnilo klima, stalo se velmi suché a jezero velmi kleslo. Jeho hladina byla ještě nižší než v dnešní době. Jezero má dnes pouze jediný přítok, řeku Jordán. Jezero samo leží v suché pouštní oblasti, okolní srážky kolem jsou velmi nízké, pouze kolem asi 50 mm srážek za rok.
