Fontána di Trevi

Fontána di Trevi

Společně s Koloseem a Španělskými schody patří Fontána di Trevi k neodmyslitelným symbolům Říma. I když je ukrytá ve spleti úzkých uliček, každý turista si dá tu práci, aby ji našel. Tento gigantický travertinový skvost zdobený barokním mramorovým sousoším má svou zvláštní nepopsatelnou atmosféru.

Velkolepost tohoto dramatického mistrovského díla sochaře Nicoly Salviho nenechá nikoho klidným. Přestože se fontána nachází v samém centru města, ona i její bezprostřední okolí si zachovalo tradiční charakter. I když je Řím doslova posetý nejrůznějšími fontánami, Fontana di Trevi je jistě tou nejkrásnější. Se svou výškou 25,9 m a šířkou 19,8 m je navíc také fontánou největší.

Fontana di Trevi je situována na křižovatce tří vodních cest, na místě, kde stál podzemní akvadukt Aqua Virgo, který vytvořil Marcus Vipsanio Agrippa v roce 19. před Kristem. Tento akvadukt zásoboval vodou celý Řím a také Agrippovy lázně na Campus Martius, nedaleko Pantheonu. Akvadukt byl pojmenován Aqua Virgo proto, že pramen vody prý vojákům ukázala mladá panna, která je vyobrazena na reliéfu v pravé horní části. Na dalším reliéfu je zachycen Agrippa schvalující plány pro vybudování akvaduktu. Akvadukt bohužel v roce 537 poničili Gótové, proto musel být několikrát opravován.

O zbudování monumentální fontány na tomto místě uvažovalo hned několik papežů. Vypracováno bylo několik projektů, ale teprve v roce 1732 papež Klement XII. odsouhlasil návrh Nicoly Salviho. Fontána byla inspirována Konstantinovým obloukem – jedním z posledních velkých památníků císařského Říma, stojícím ve stínu Kolosea. Stavba fontány trvala 30 let, od roku 1732 až do roku 1762. Fontána je vytesána z mramoru a uprostřed ní stojí na veliké mušli bůh moře Oceanus (Neptun), který je tažen mořskými koňmi. Na koních sedí dva tritoni, první z nich symbolizuje rozbouřené moře a druhý moře klidné. Bublající a stříkající voda představuje sílu oceánu. Tyto centrální sochy začal tvořit nepříliš známý sochař Giovanbattista Maini, ale dokončil je Pietro Bracci.

Ve výklencích za Oceanem se nachází sochy Fillipa Valle představující Hojnost a Zdraví, čtyři sochy na štítu jsou pak zosobněním čtyř ročních období a jejich plodů.  Tyto sochy jsou dílem různých sochařů. Fontáně dominuje vysoký oblouk di Trionfo nazývaný “Království oceánů”. V roce 1998 prošla fontána rekonstrukcí, kdy byla vybavena oběhovými čerpadly. Název fontány je odvozen od úzkých dlážděných uliček, které se k ní sbíhají – jde o „tre vie“, tedy tři ulice.

Fontána di Trevi nebyla jen zakončením akvaduktu Aqua Virgo, ale také jednou z několika římských „mostre d´acqua“. Takto se označovaly monumentální fontány, které měly dostatečný tlak na to, aby byla voda vytlačována do dalších otvorů. Fontána di Trevi se také objevila ve filmu Frederica Felliniho - La Dolce vita z roku 1954, v němž se hlavní hrdinové Anita Ekberg a Marcello Mastroiani ve fontáně koupali. Režisér v tomto poválečném filmu opěvoval bezstarostný život v Římě v 50. letech 20. století.

K fontáně se dnes váže mnoho pověr a zvyků. Lidé hází za sebe přes rameno do fontány mince, aby se jim splnilo přání a také, aby se zase do Říma vrátili. Jiná báje zase praví, že když do fontány vhodíte minci, naleznete v Římě svou pravou lásku, a když vhodíte další, budete mít v Římě také šťastnou svatbu. Lidé každý den do fontány nahází až 3000 EUR, což je obrovská částka. Objevili se tak již případy, kdy byla fontána kompletně vybrána. Dnes je sbírání mincí z fontány přísně zakázáno, na což dohlíží městští strážníci. V minulosti byl za krádež peněz z fontány zatčen bezdomovec Roberto Cercelletta, který si každé ráno přivydělával sběrem mincí z fontány - v den svého zadržení jich měl nasbíráno přes 20 kg. Zatčeni byli také zaměstnanci firmy, která fontánu pravidelně čistí. Sběrem mincí se jim údajně podařilo vydělat přes 100 000 EUR. Peníze, které dnes lidé do fontány nahází, bývají používány na dobrou věc - ve prospěch charitativní organizace Caritas a Úřadu pro ochranu památek.