Obelisky v Římě

Obelisky v Římě

Římští císaři si ze svých cest rádi vozili domů nejrůznější „suvenýry“. Nebylo tak nic neobvyklého, že si z návštěvy Egypta dovezli rovnou celý egyptský obelisk. Tyto opravdu nepřehlédnutelné monumenty byly jedněmi z nejoblíbenějších trofejí antických římských vůdců a jakousi nejcennější kořistí, která dokazovala jejich nadřazenost nad faraony.

Egyptští faraoni obelisky uctívali a považovali je za symboly božství a nesmrtelnosti, zatímco římští císaři si jimi zdobili chrámy, cirky a mauzolea. Po pádu Říma zůstaly pohřbeny po dlouhá staletí pod troskami paláců. Objeveny a vykopány byly teprve v období renesance, kdy se paradoxně staly symbolem oslavy křesťanských vládců Říma, tedy papežů.

Foto: obelisk na náměstí Piazza del Popolo

V současné době se na území Říma nachází celkem 13 těchto kamenných obrů. Zdobí ta nejkrásnější římská náměstí a staly se součástí římského kulturního dědictví. Velkou slabost měl pro obelisky papež Sixtus V., proto čtyři z nich využil jako křesťanské symboly. Na vatikánském Svatopetrském náměstí stojí obelisk, který do Říma nechal přivézt Caligula nebo Nero. Od roku 40 po Kristu až do roku 1585 tento obelisk zdobil nedaleký cirk. Poté jej architekt Domenicus nechal na příkaz Sixta přemístit na jeho dnešní místo. K tomu bylo potřeba 900 mužů, 140 koní a několika desítek obřích navijáků.

Foto: obelisk ve Vatikánu

Další papežovou snahou, jak pokřesťanštit pohanské památky, bylo vztyčení 15 metrů vysokého obelisku na pahorku Esquilin, za bazilikou Santa Maria Maggiore. V minulosti tento obelisk představoval ozdobu Mauzolea císaře Augusta, ale od té doby, co byl vztyčen na Esquilinu „slouží Kristu“, jak udává nápis. Na Circo Massimo byly objeveny dva obelisky, jeden dnes zdobí náměstí Piazza San Giovanni, druhý stojí na Piazza del Popolo a je zasvěcen Panně Marii.

Foto: obelisk za bazilikou Santa Maria Maggiore

V současnosti jsou již obelisky nedílnou součástí italské metropole, proto se může klidně stát, že si jich během procházky ani nevšimnete. Jeden z obelisků byl například Berninim zakomponován do jeho impozantní fontány čtyř řek Fontana dei Fiumi na Piazza Navona. Tato fontána má čtvercový půdorys a znázorňuje čtyři řeky, jako symboly čtyř tehdy známých kontinentů. Na každém jejím rohu je socha muže, která znázorňuje jednotlivé řeky. Nil zastupuje Afriku, Ganga Asii, Dunaj Evropu a řeka Rio della Plata Ameriku. Další, asi jen 5 metrů vysoký obelisk Minerveo stojí na zádech mramorového slona před kostelem Santa Maria sopra Minerva. Jistý italský šlechtic jménem Ciriaco Mattei nechal jeden z obelisků umístit také do své zahrady Villa Celimontana. Na Piazza della Rotonda stojí na fontáně, která je dílem Giacoma della Porta obelisk s názvem Macuteo.

Vlevo: obelisk na náměstí Piazza Navona    Vpravo: obelisk u Lateránské baziliky

Papež Pius V. nebyl jediný, komu egyptské obelisky učarovaly. O dvě století později, tedy ve století osmnáctém, nechal papež Pius VI. umístit červený granitový obelisk mezi sochy Kastora a Polluxe na Quirinálském náměstí. Obelisk se tyčí také nad slavnými Španělskými schody a od roku 1792 i na náměstí Piazza Montecitorio. Tento obelisk kdysi císař Augustus použil jako ručičku obřích slunečních hodin na Martově poli. V 19. století byly přemístěny dva obelisky, prvním byl Antinoův obelisk, který nechal v roce 1822 papež Pius VII. přestěhovat na kopec Pincio. Původně tento kamenný pilíř vztyčil Hadrián jako památku na svého přítele a milence Antinoa. Poslední obelisk pochází z období vlády egyptského faraona Ramsese II. Objeven byl v roce 1883 a poté přemístěn do zastrčeného parku v blízkosti vlakového nádraží Termini.