Villa Farnesina

Villa Farnesina

Městská čtvrť Trastevere rozkládající se v západní části Říma ukrývá nádhernou renesanční Villu Farnesina postavenou v 16. století. Sloužila jako venkovské sídlo Agostina Chigiho - sienského bankéře, obchodníka a pokladníka papeže Julia II., který ji později prodal rodině Farnese.

Vila se nachází na ulici Via della Lungara a dostanete se k ní krásnou branou, kterou nechal v 90. letech 15. století postavit papež Alexandr VI.  I když zvenku nevypadá vila nijak honosně a lákavě, opak je pravdou - je totiž považována za perlu italské renesance. Autorem vily je sienský architekt Baldassare Peruzzi, který se velmi snažil o propojení interiéru s exteriérem. Z toho důvodu vytvořil jako hlavní vchod otevřenou lodžii. Původní majitel Villy Farnesina nijak nešetřil na vybavení, jednotlivé pokoje a sály nechal navíc ještě vyzdobit scénami z řecké a římské mytologie.

Po vstupu do vily se ocitnete v přízemní Sale della Galatea, která se proslavila obrazem „Triumf Galatei“ od malíře Raffaela. Tato nádherná freska byla namalována v roce 1513 a je na ní vyobrazena mořská nymfa v červeném plášti, jak se projíždí v lastuře na vlnách. Lasturu táhnou dva delfíni, z nichž jeden si pochutnává na malé olihni. Okolo nymfy poletují bůžci lásky a jednu z Galateiných služek obtěžuje Triton.

Na nádherně zdobeném stropě vily je zobrazena taková konstelace hvězd, jaká zdobila oblohu v době narození Agostina Chigiho. Na stropě si všimněte také dvou krásných stropních fresek „Svatby Amora a Psyché“ a „Sněmu bohů“. Sochař Sebastian del Piombo zase vytvořil lunety, na nichž jsou zachyceny výjevy z Ovidiových Proměn. Následuje nádherná lodžie Amora a Psyché, kterou navrhl Raffael jako letní pergolu s ovocem a květinami. Výzdoba je však z větší části dílem Raffaelových žáků. Napravo od dveří je k vidění freska jedné ze „Tří grácií“, která je však otočená zády. Údajně jde o Chigiho milenku, kterou namaloval sám Raffael. V dalších lunetách si můžete prohlédnout scény týkající se problematického vztahu Psyché a žárlivé Venuše.

V prvním patře návštěvníky přivítá přijímací pokoj Sala delle Prospettive, na němž je patrné Peruzziho propojení exteriéru s interiérem. Právě zde totiž Peruzzi využil zrakového klamu a namaloval na obou stranách místnosti lodžie a také skutečné stavby: Porta Settimiana, akvadukt a zvonici Santa Maria in Trastevere. Na freskách si můžete všimnout nápisů, které vytvořili vojáci, jež v roce 1527 vyplenili Řím. Hned vedle přijímacího pokoje se nachází malinká ložnice pána domu. O výzdobu hýřící barvami se zasloužil malíř Giovan Antonio Bazzi, kterému se kvůli jeho homosexuální orientaci říkalo Il Sodoma. V ložnici vytvořil mistrovské dílo, obraz s názvem „Svatba Roxanny a Alexandra“. O něco méně zdařilý je pak další jeho obraz „Alexandr se setkává s rodinou Daria perského“ umístěný na pravé stěně. Centrální obraz na levé stěně pojmenovaný „Zkrocení Bucephala“ (Alexandrova koně) už údajně namaloval někdo jiný. Chigi v této ložnici spával na posteli, jež byla posázená drahokamy.

Chigi své bohatství nijak neskrýval a snažil se vždy každého trumfnout. Byl také velkým gurmánem, proto k poctě papeže Lva X. v roce 1518 uskutečnil ve vile bohatou recepci. Konala se ve stájích, které byly pro tuto příležitost speciálně upraveny. Chigi chtěl tímto skutkem zahanbit Riaria sídlícího naproti. Chtěl mu ukázat, že jeho stáje jsou stejně elegantní a na stejné úrovni jako Riariovy jídelny. Ještě v témže roce se konala další recepce, tentokrát v lodžii na břehu řeky. Chigi své hosty údajně ohromil tím, že jim nakázal po dojedení každého chodu, odhodit použité stříbrné nádobí do řeky. Nikdo ovšem nevěděl, že Chigi nechal pod hladinou natáhnout sítě, do kterých se nádobí zachytilo.