Magdalensberg
Magdalensberg patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám Rakouska. Na vrcholu stejnojmenné hory se dochovaly pozůstatky keltského a římského města, poutní kostel i stopy dávných pohanských tradic.
Na kopci Magdalensberg vzdáleném asi 10 km jihovýchodně od St. Veitu se rozkládalo významné osídlení starověkého keltského království Noricum, prvního státního útvaru na rakouském území. Magdalensberg je kopec vysoký 1 056 m, s rozvalinami starověkého města z pozdně keltského a raně římského období. Na vrcholku je kostelík s trojhlavou kamennou postavou, naznačující pohanské zvyky v okolí.
Dokládají to četné archeologické vykopávky – z doby před příchodem Římanů se dochovaly zbytky opevnění, po Římanech zůstaly základy ulic, chrámů i světských staveb (včetně lázní a obchodů).
Na vrcholu kopce, kterému se do roku 1583 říkalo Helensberg, stojí pozdně gotický poutní kostel sv. Heleny a Magdaleny poprvé zmiňovaný v roce 1262. Uvnitř uvidíte gotický křídlový oltář z roku 1502, do zdí kostela byly zabudovány také kameny z římských staveb, vedle chrámu se nachází pohanský obětní oltář.
Magdalensberg tvoří součást tzv. pouti po čtyřech kopcích (Vierbergewallfahrt). Patgří sem: Magdalensberg, Ulrichsberg, Veitsberg a Lorenziberg. Pouť dlouhou asi 40 km musejí věřící zvládnout za jeden den, vždy druhý pátek po velikonocích. Během cesty se účastní mší a modliteb, sbírají rostliny (např. brčál, jalovec či břečťan), které pak doma pokládají ke krucifixu, a rozdávají sladkosti dětem čekajícím u cesty.