Dóm Santa Maria del Fiore a Giottova zvonice

Dóm Santa Maria del Fiore a Giottova zvonice

Od druhé poloviny 14. století dominuje panoramatu Florencie renesanční kupole dómu Santa Maria del Fiore. Tato katedrála toskánského typu dokáže pojmout až 25 tisíc věřících a je tak čtvrtou největší katedrálou v Evropě. Santa Maria del Fiore je mistrovským dílem italského architekta Filippa Brunelleschiho a perlou středověkého stavitelství.

Výstavbu nové florentské katedrály si objednala Florentská republika. V roce 1296 se tak na místě původního kostela Santa Reparata začalo s výstavou Santa Maria del Fiore podle návrhu významného architekta Arnolfa di Cambia. Ten však v roce 1302 zemřel a tak musely být veškeré stavební práce přerušeny. Po dlouhých 30 let se museli obyvatelé italské Florencie koukat na rozestavěný svatostánek. Poté byla dostavba svěřena dalšímu italskému architektovi Giottovi di Bondone, který je považován za předchůdce renesančního umění. Giotto se však nakonec pustil jen do průčelí katedrály a také navrhnul zvonici, která stojí v jejím sousedství. Dnes nese jeho jméno – Giottova zvonice.

V roce 1357 ve výstavbě katedrály pokračoval toskánský architekt Francesco Talenti, který vytvořil mohutné křížové žebrové klenby v lodích a také dostal nápad vytvořit nad křížením obrovskou kopuli, která by byla široká jako všechny tři lodi. Sám ale nevěděl, jak to reálně provést. Také rozšířil chór a dokončil podélný trakt katedrály. Na počátku 15. století byla na realizaci kupole vypsána soutěž, které se účastnilo několik architektů, ale nakonec byl projekt svěřen Filippu Bruneleschimu. Její výstavba trvala 14 let (1420 – 1434) a dodnes je tato dvouplášťová osmiboká kupole o rozpětí 41,97 m považována za architektonický zázrak.

Katedrála Santa Maria del Fiori byla posvěcena roku 1436 papežem Evženem IV. a zasvěcena Panně Marii. Ke konci 16. století, konkrétně v roce 1587 bylo zbořeno Cambiovo nedokončené průčelí katedrály. Na dostavbu pak Santa Maria del Fiore čekala až do roku 1871, kdy se jí ujal Emilio de Fabris. Přední fasáda byla dokončena v roce 1887 v novogotickém stylu. Z tohoto období tak pochází současný vzhled dómu. Katedrála je 153 metrů dlouhá, 38 metrů široká a 90 metrů vysoká.

Dóm Santa Maria del Fiore ukrývá řadu mistrovských děl středověkého umění. Interiér není příliš zdobný, je typickou ukázkou italské gotiky. Kupole je vyzdobena freskami, které ve druhé polovině 16. století vytvořili Giorgo Vasari a Federico Zuccari. Uvnitř svatostánku je možné si prohlédnout Danteho portrét od Domenica di Micheliho a také navštívit kryptu, v níž jsou k vidění pozůstatky původního kostela Santa Reparata postaveného ve 4. a 5. století. Dále jsou v kryptě k vidění zachovalé fresky i náhrobek stavitele kupole Filippa Bruneleschiho.

Giottova zvonice

V sousedství dómu Santa Maria del Fiore se tyčí nádherná 84 metrů vysoká Giottova zvonice (Campanile di Giotto), která byla v roce 1982 zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Stavbu zvonice o čtvercovém základu zahájil v roce 1334 Giotto di Bondone, ale zemřel dříve, než byla v roce 1359 dokončena. Její dostavby se ujali architekti Andrea Pisano a Francesco Talenti. Stěny stavby jsou z barevného mramoru, který je pro italskou gotiku typický. Ve výklencích ve zvonici jsou umístěny sochy, jejichž autorem je patrně nejvýznamnější italský sochař 15. století Donatello, který je považován za jednoho ze zakladatelů sochařského portrétu. Ve vrchních třech patrech věže jsou umístěna velká gotická okna. Giottova zvonice je v současnosti vybavena sedmi zvony.