Vesus - úctyhodný velikán

Vesus - úctyhodný velikán

„Vyjdeme ven z města a zastavíme se. Děje se tu řada podivuhodných věcí a mnoho úkazů nás i děsí. Vozy se rozjíždějí na různé strany a nezůstávají na svých místech ani po založení kameny. Kromě toho vidíme, jak se moře jakoby stahuje a zemětřesením je zaháněno do sebe.

Na druhé straně černý hrozivý mrak rozrušený klikatými a blýskajícími se ohnivými drahami se rozpadá do ohnivých útvarů, které jsou podobny bleskům.“ Tak popsal roku 79 Gaius Plinius Mladší dosud vůbec největší erupci Vesuvu.

Když se sopka zlobí

Jedna z nejznámějších sopek světa leží nedaleko Neapolského zálivu, v oblasti zvané Kampánie. Nedaleko odsud, v místech Sicílie a Liparských ostrovů, dochází ke styku dvou kontinentálních desek - Eurasijské a Africké. Tento tektonický systém výrazně ovlivňuje sopečnou činnost na celém Apeninském poloostrově, kde podle odhadů vulkanická aktivita probíhá již více než půl milionu let. Mezi nejčinnější sopky patří Vesuv, který zde vyrostl přibližně před 37 tisíci lety. Od té doby prošel řadou ničivých výbuchů, přičemž nejznámější z nich nastal 24. srpna roku 79, kdy popel z Vesuvu zasypal několik okolních vesnic a měst. Při erupci o čtyři sta let později byl popílek zaznamenán až v Konstantinopoli, vzdálené přes tisíc kilometrů. Dosud poslední erupce nastala v roce 1944 a trvala s krátkými přestávkami téměř celý měsíc. Podle odhadů se do okolí vylilo na 21 milionů kubických metrů lávy a bylo vyvrženo 48 milionů m3 nesouvislých vyvrženin. Vedle tří vesnic byla zničena i americká letecká základna, jež tu vznikla po kapitulaci Itálie. Období bouření je vždy vystřídáno obdobím klidu, během kterého ze sopky unikají páry a horké plyny. V tomto stavu se Vesuv nalézá dnes.

Pokud se podíváme na 1281 metrů vysoký kužel z Neapole, uvidíme, že má vlastně vrcholky dva. Ten menší patří skalnímu hřebenu původního vulkánu Monte Somma a je přibližně o 20 tisíc let starší než samotný Vesuv. Dnes je už pouhým pozůstatkem někdejší kaldery, která zde vznikla jako následek zhroucení stropu magmatického krbu.

Smutný osud Pompejí

Jedna z nejkatastrofálnějších erupcí Vesuvu začala v časných ranních hodinách. Obyvatele okolních vesnic probudily silné otřesy a rány, vycházející z nedaleké hory. Teprve kolem poledního začal padat z nebes kamenný déšť. Již nikdy se nedozvíme, kolik lidí si tehdy uvědomovalo blížící se katastrofu, přesto na základě pozdějších nálezů víme, že převážná většina z téměř 20 tisíc obyvatel se vydala na útěk, a zachránila si tak alespoň to nejcennější – svůj život. I tak si mohutná erupce vyžádala smrt několika tisíc lidí, mezi nimi i Plinia Staršího, významného antického spisovatele a přírodovědce. Díky svědectví jeho synovce Gaia Plinia Mladšího se dochoval detailní popis událostí, které otřásly tehdejším světem. V dopisech svému příteli, historiku Publiu Corneliu Tacitovi, líčí strašlivou podívanou, která navždy pohřbila řadu měst v čele s bohatými Pompejemi.

Pozdější rozbory půdy ukázaly, že popel, který sopka vychrlila, dosahoval teploty až 850°C. Než dopadl na město, ochladil se přibližně o polovinu. Na počest obou Pliniů se tento efekt nazývá pliniovský. Přesto většina obyvatel zemřela již dávno před dopadem žhavé směsi, a to na otravu jedovatými plyny, které výbuch provázely. Archeologové dosud našli ostatky asi třech tisíc obyvatel. O mohutnosti výbuchu svědčí i fakt, že tenká vrstva popela pokryla celou jižní Evropu. Jen Pompeje byly zasypány do výšky tří metrů. Nedaleké Herculaneum, ležící přímo na úpatí sopky, bylo sice ušetřeno před kamenným deštěm a padající pemzou, nicméně i ono bylo zasypáno, a to až 23 metrů vysokou vrstvou sopečného prachu.

Vesuv dnes

Vesuv je dodnes považován za jednu z nejenebezpečnějších sopek na světě, a to především z toho důvodu, že v jeho okolí žije přes 3 miliony obyvatel. Podle seizmologů by výbuch budoucnosti zasáhl okolí vzdálené až 7 kilometrů od epicentra. Vzhledem k převládajícím větrům jsou v nějvětším ohrožení jižní a východní oblasti, kde se předpokládá, že by mohla napadat pemza a popel o váze až 100 kg/m2. Proto byla na Vesuvu založena vulkanologická observatoř, mimochodem jedna z vůbec nejstarších na světě, která neustále sleduje jakékoliv projevy seizmické činnosti. Speciální čidla, umístěná v blízkosti kráteru, zase kontrolují složení pylnů vycházejících z útrob vulkánu a množství radiace. Přesto si i vědci uvědomují, že nic nelze předpovědět stoprocentně, neboť příroda je nevyzpytatelná. Proto byl před pár lety vypracován evakuační plán, který během dvou týdnů zajistí vystěhování 600 tisíc obyvatel z nejohroženější oblasti. Zatím poslední poplach byl vyhlášen v roce 1984, kdy bylo z tzv. „červené zóny“ evakuováno na 40 tisíc obyvatel. K žádné erupci však naštěstí nedošlo. Přesto se italská vláda snaží o vylidnění nebezpečné oblasti. Těm, kteří se odsud dobrovolně vystěhují, slibuje dotace na nové bydlení. V roce 1995 navíc prohlásila celou oblast Vesuvu za národní park, čímž zabránila další výstavbě.

I nebezpečí přináší ovoce

Ale abychom nebyli k Vesuvu příliš nespravedliví, musíme podtrhnout i jeho kladné stránky. Díky rozsáhlým lávovým polím patří Kampánie k vůbec nejúrodnější části Itálie. Na zdejší půdě, bohaté na minerály, vyrostly ovocné sady, zvláště významná je produkce meruněk a třešní, pěstují se tu ale i rajčata, brokolice, mandlovníky a samozřejmě vinná réva. Nezanedbatelný je i přínos cestovního ruchu. Vesuv byl odjakživa vyhledávaným místem turistů, a svého času vedla na jeho vrchol i lanovka. Její údržba však byla příliš nákladná a kapacita zdaleka nestačila přepravit návaly přijíždějících. Proto byla činnost lanovky v polovině 80. let ukončena. Nám dnes tak nezbývá, než se na vrchol vyvézt autem a ke kráteru dojít pěšky.

Autor: Kateřina Maňasová

Další články, které mimo jiné na stránkách o Itálii najdete, jsou:
Florencie - město umění a architektury
Šikmá věž v Pise
Panteon - nejzachovalejší stavba starověkého Říma
Benátky - město na laguně
Do Itálie vlastním autem

Článek byl zobrazen 9 710 krát.