Národní park Abruzzo

Národní park Abruzzo

Národní park Abruzzo se nachází v nejjižnější části stejnojmenného regionu ve střední Itálii. Rozkládá se na ploše 440 km2 mezi Salernem a Barlettou. Z velké části ho pokrývají bukové lesy, kde se vyskytuje velké množství vzácných druhů rostlin a živočichů. Pod ochranou parku je drsná horská příroda s řekou Sangro a s vrcholy přesahujícími 2000 metrů nad mořem.

Kdysi zde býval  královský lovecký revír o rozloze 600 km2, ale dnes již patří mezi nejhodnotnější evropské rezervace. Údolí parku se poseto mnoha malebnými horskými vesničkami, jejichž návštěva pro vás bude nezapomenutelným zážitkem.

Vstup do národního parku se nachází nedaleko obce Viletta Barrea, kde se rozkládá jedinečný a v Evropě vzácný tmavý les borovic černých. Veškeré potřebné informace získají návštěvníci v informačním centru v městečku Pescaserroli. Dalším vyhledávaným rekreačním střediskem je městečko Opi, které leží v překrásné krajině národního parku. Ten se stal posledním útočištěm pro medvědy hnědé, kamzíky apeninské a vlky apeninské. Medvědi hnědí kdysi obývali celé horské pásmo centrálních Apenin, které se táhne od Alp až horské krajině Abruzzi. Postupně však bylo jejich přirozené životní prostředí neustále zmenšováno, v důsledku výstavby nových sídlišť, mýcení původních lesů a rozšiřování polí ve střední Itálii. Již v roce 1500 tak medvědi žili jen v oblasti severoitalských Alp a na jihu v Abruzzi. Kolem roku 1900 se jich i v těchto oblastech vyskytovalo jen asi 100 jedinců a hrozilo jim vyhynutí. Většina těchto medvědů přežila právě v Abruzzi, kde byli soustředěni na asi 5 km dlouhém ostrůvku královského loveckého revíru. Tam byli ochráněni před nástrahami rolníků a pastýřů z horských oblastí. Tento malý revír se nakonec stal  v roce 1923 základem pro vytvoření dnešního národního parku.

Medvědi se však stali nebezpečnými pro místní rolníky a pastýře, kterým čas od času ulovili některou z jejich koz nebo ovcí. Tyto mohutné šelmy mohou vážit až 200 kilogramů a je těžké je odehnat nebo se jim dokonce bránit. Jsou však součástí této oblasti, proto správa národního parku poskytuje poškozeným kompenzační platby, aby zmírnila škody způsobené touto divokou zvěří. Turisté zde spatří medvěda ale jen velmi vzácně, častěji mohou nalézt otočené úlomky skal, což dokazuje, že si zde medvěd hledal potravu – červy a hmyz. Na pokraji vyhynutí byli také před několika desítkami let i vlci apeninští. V posledních letech ale jejich populace stoupá, v horách se zotavili a dnes jsou opět rozšířeni po celých Apeninách až k jižním Alpám. Svým krušným obdobím si prošli i kamzíci apeninští. Ti jsou sice spřízněni s kamzíky horskými, přesto ale tvoří vlastní druh. Kdysi v parku stěží přežívalo jediné stádo, které dnes čítá kolem 1000 jedinců. Tato zvířata mají krásnou černobílou kresbu na krku a silné rohy. Poměrně často je lze spatřit jak stojí na suťových polích. V parku byli vysazeni také srnci a jeleni, kteří se toulají skrz lesy v hornaté části parku. Vzácně zde můžeme v okolí potoků a jezer spatřit i vydry. Ty byly před lety rovněž vybity pro svou kožešinu.

Asi dvě třetiny této jedinečné horské oblasti jsou pokryty hustými a hlubokými lesy. Většinou se jedná o lesy bukové, které jsou doplněny platany, javory a oskerušemi domácími. Bukové lesy najdeme také v údolí Cervara. V nadmořské výšce nad 1900 metrů se vyskytuje už jen borovice horská. Ještě výše, nad stromovým pásmem rostou na nepříznivé skalnaté suti pouze keře. V horách najdeme přes 20 druhů rostlin. Díky tradičnímu zemědělství, kterému se věnují obyvatelé místních pěti vesnic se zde udržela nádherná rozmanitost květin. V létě na horské louky sedláci vyhánějí svá ovčí a kozí stáda, která je spásají a na zimu jdou zpět do údolí. Během jara a léta jsou pak zdejší louky pokryty pestrobarevným kobercem květin. Rostou zde také vzácné rostliny jako je střevíčník či orchidej, která kvete pouze každý druhý rok. Mnohé stromy rostoucí v národním parku byly poznamenány drsným zimním podnebím a silnými větry, které zde vanou poměrně často.

Pro návštěvníky národního parku je velkým lákadlem jezero Lago Montagne Spaccata, které se rozkládá na okraji parku. Ten se stal velmi oblíbenou rekreační oblastí pro turisty z Itálie i z dalších koutů Evropy. V malých horských osadách a obcích najdete širokou nabídku ubytování. Podnebí je zde středomořské, ve větší nadmořské výšce je ale poměrně chladno a v zimě se vyskytuje sníh.

- red -

Další články, které mimo jiné na stránkách o Itálii najdete, jsou:
Terst - největší c.k. přístav
Elba - Napoleonovo příjemné vězení
Parma
Kalábrie - cesta do italského ráje
Sicílie – ostrov s královnou sopek a antickým bohatstvím

Článek byl zobrazen 6 803 krát.