Reggio Emilia – gurmánské centrum Pádské nížniny

Reggio Emilia – gurmánské centrum Pádské nížniny

Součástí severoitalského regionu Emilia Romagna je provincie Regiio Emilia, která vyniká zajímavou různorodou krajinou tvořenou jak rozlehlými rovinami na severu, tak i pohořím Apeniny na jihu. Centrem veškerého dění této provincie, která se mimo jiné proslavila i gastronomickými specialitami, je stejnojmenné město Reggio Emilia.

Provincie Reggio Emilia se rozkládá na území velkém 2 292 kilometrů čtverečních a žije v ní okolo 500 tisíc obyvatel. Přestože nepatří mezi nejnavštěvovanější kraje Itálie, má své kouzlo a také má turistům co nabídnout. Rozsáhlé úrodné roviny v severní části jsou zavlažovány řekou Pád, která tudy protéká, a tak mohou být využívány pro zemědělství, zatímco jihu dominuje nepřehlédnutelný vrchol Monte Cusna tyčící se do výšky 2150 metrů nad mořem, který je součástí Apenin.

Město Reggio Emilia, oficiálně nazývané Reggio nell'Emilia, leží přibližně 70 km západně od Bologni a 30 km od Modeny. Bylo vystavěno ve 2. století před Kristem na dávné římské silnici Via Emilia pojmenované po Marcu Emiliu Lepidovi, který byl římským konzulem. V minulosti se po něm jmenovalo dokonce celé město, v antických dobách se Reggio Emilia nazývalo Regium Lepidi. Město bylo od 10. století hlavním městem rodu Canossa a v roce 1290 připadlo rodu Este, pod jehož nadvládou zůstalo až do roku 1859. Teprve před sjednocením Itálie se začalo městu říkat Reggio, případně Reggio di Lombardia, nakonec se však název ustálil na dnešní Reggio Emilia. Městečko je v současnosti domovem pro přibližně 150 tisíc obyvatel a stalo se hlavním městem stejnojmenné provincie.

Foto: město Reggio Emilia

Pokud tedy netoužíte strávit dovolenou lenošením u moře, ani nechcete trénovat svou fyzickou kondici horskými výlety, bude pro vás Reggio Emilia tím pravým. Zde totiž můžete nasávat atmosféru klasického italského maloměsta a kochat se přitom krásnými památkami, kde se nebudete muset strkat s davy turistů. Při procházce městem narazíte na množství malých náměstíček, jejichž ústředním bodem je vždy nějaká starodávná bazilika. Těmi nejobdivovanějšími jsou baziliky San Prospero ze 13. století a Beata Vergine della Ghiara z konce 16. století, která má půdorys ve tvaru řeckého kříže a je ozdobena 5 kopulemi. Na náměstí Prampolini stojí stará radnice a také městské divadlo a muzeum. Procházet se můžete širokými ulicemi města a obdivovat staré hradby, sochy i náhrobky od Clementiho. V městské knihovně je uloženo přes 70 tisíc svazků knih a rukopisů. Je mezi nimi i přírodovědecká sbírka Spallanzaniho.

Milovníci nakupování mohou vyrazit do ulice Via Emilia, která je v Reggio Emilia tou nejfrekventovanější. Je lemována spoustou zdobných paláců a také obchodů, obchůdků a stánků, kde nakoupíte, na co si vzpomenete. Dvakrát týdně se pak na hlavním náměstí konají také oblíbené trhy. Návštěva Reggia Emilia potěší také mládež, městečko totiž ukrývá řadu podniků, v nichž se u živé či reprodukované hudby můžete bavit až do pozdních nočních hodin. Kromě diskoték je zde také spousta podniků s bowlingem, kulečníkem a dalšími hrami. Většina podniků zavírá o půlnoci. 

Celá oblast Reggio Emilia je vyhlášená svými gastronomickými produkty a tak se zde daří především potravinářskému průmyslu. Pochází odtud sýr Parmiggiano Reggiano (pravý parmezán), balzamikový ocet či jedinečné perlivé červené víno Lambrusco. 

Sýr Parmiggiano Reggiano je považován za krále všech sýrů. Vyniká svou nasládlou chutí a vůní, čím je zralejší, tím je jeho chuť a vůně výraznější. Nejčastěji se používá jako doplněk k těstovinám, na něž se strouhá, ale Italové jej používají prakticky na jakékoliv jídlo. Naprostou delikatesou je pak Parmiggiano Reggiano rozlámaný na kousky, který se pojídá jako chuťovka k vínu. Tento sýr se vyrábí pouze v severoitalských provinciích v okolí měst Parma, Reggio Emilia, Modena a také v částích provincií Mantua a Bologna, mezi řekami Po a Reno. V této oblasti se nachází stovky farem, kde se pasou krávy, jejichž mléko je určeno pouze pro výrobu tohoto sýra. Krávy spásají výhradně čerstvou trávu nebo seno, nesmí být krmeny granulemi ani jiným krmivem. Na jeden koláč sýra Parmiggiano Reggiano je zapotřebí asi 160 litrů mléka. Hotový sýr neobsahuje žádné konzervanty ani barviva, jedná se zkrátka o čistě přírodní produkt.

Foto: sýr Parmiggiano Reggiano

Historie produkce tradičních balzamikových octů v tomto kraji sahá do roku 1046, kdy markýz Boniface di Canossa daroval císaři Jindřichu III. speciální ocet, který jej následně ohodnotil, jako „dokonalý“. Následně se tento ocet, vyráběný Bonifacovou dcerou Matildou na zámku, dostal i do sousedních zemí, kde jej knížata a biskupové užívali jako balzám a elixír. V období renesance byl již balzamikový ocet běžnou součástí stolů králů a vévodů. Velké oblibě se těšil zejména u vévodů Este, pánů z Modeny, Reggia a Massy, kteří dali impuls k tomu, aby byl tento produkt vyráběn ve velkém. Balzamikový ocet - Aceto Balsamico Tradizionale - z Reggio Emilia se získává alkoholovým kvašením vinného moštu pocházejícího výhradně z provincie Reggio Emilia.

- jap -

Další články z Itálie: 
Alghero - v malé Barceloně vám bude italština k ničemu
Okruh Sella Ronda - unikátní lyžování v Dolomitech
Severní Itálie - možnosti skvělého lyžování
Florencie - náměstí Piazza del Duomo
Toskánsko - středověká atmosféra na severu Itálie

Článek byl zobrazen 10 915 krát.