Koloseum je symbolem Říma

Koloseum je symbolem Říma

Je mnoho staveb, které lidé považují za důležité a významné, ale jen některé z nich se stanou symboly. Jednou z nich je bezesporu římské Koloseum. Je přitom zajímavé, že původně se stavba jmenovala zcela jinak a název Koloseum je relativně nový. Ale o tom až později.

Kořeny Kolosea sahají do 1. století našeho letopočtu. Přesněji, výstavba začala někdy po roce 70 za vlády císaře Vespasiána, dokončena však byla až za jeho syna a následovníka Tita roku 80. Další úpravy následovaly koncem 1. století za Domiciána.

I dnes působí Koloseum monumentálně, a což teprve tehdy? Budova, určená především pro gladiátorské zápasy a různá veřejná představení, byla největší stavbou, jakou kdy římské impérium postavilo. Vešlo se do ní kolem 50 tisíc diváků (jde o moderní odhad, dle jednoho starého dokumentu až 87 tisíc), což je číslo udivující i v současnosti. Na délku má 189 metrů, na šířku 156 a na výšku 48 metrů, přičemž pokrývá plochu 6 akrů. Do současnosti se však stavba nedochovala v plném rozsahu, částečně podlehla četným zemětřesením a dalším vlivům. Současná vnější zeď Kolosea byla původně zdí vnitřní, ta původní vnější měřila kdysi 545 metrů na délku.

Ale teď se vraťme k názvu budovy. Na počátku byla známá jako Amphitheatrum Flavium, tedy Flaviův amfiteátr (podle jména císařů a zadavatelů stavby - Titus Flavius Vespasianus a Titus Flavius Domitianus). A tento název vydržel po stovky let.

Amfiteátr byl ke svému zamýšlenému účelu využíván po dobu téměř 500 let, až do 6. století (tedy ještě více než 100 let poté, kdy Římská říše jako taková již oficiálně padla). Ve středověku pak sloužil různým jiným účelům.

A jak tedy přišel ke svému současnému jménu? Kousek od něj dříve stávala obrovská socha císaře Nera. Císařovi následovníci tuto sochu různě předělávali do podoby boha Helia, či hlavu zaměňovali za podobu svou vlastní… Každopádně to byla tato socha, které se říkalo „Colossus“. V kolotoči dějin však socha nakonec zmizela a byla zapomenuta, dnes z ní najdete jen zbytky podstavce. Ale kolem roku 1000 se z důvodů, které dnes už těžko zjistíme, její bývalý název začal používat pro Flaviův amfiteátr (jehož původní název byl naopak zapomenut…). Dějiny si s námi zkrátka někdy hrají, přičemž toto je ještě ten mírnější příklad.

Ať už ale Koloseu říkáme jakkoliv, jde o pozoruhodné dílo starověkých stavitelů. Odhaduje se, že k jeho vytvoření se spotřebovalo více než 100 tisíc krychlových metrů travertinu a 300 tun železných svěrek (nicméně na příkladě Kolosea můžeme pozorovat svým způsobem úpadek stavitelských schopností – starší civilizace dokázaly vytvořit struktury ještě mohutnější, které však držely a mnohdy stále drží pohromadě i bez použití železných spojovacích prvků). Amfiteátr měl důmyslný systém podzemních chodeb, vedoucích pod samotnou arénou (tzv. hypogeum), který je dnes odkryt a tedy dobře viditelný. Další chodby vedly i ven mimo areál stavby, nebo různě po budově. Dokonce zde už byly výtahy a také hydraulicky poháněná zařízení. Na amfiteátr navazovaly ještě další pomocné stavby.

V současné době patří Koloseum k nejvíce navštěvovaným a obdivovaným památkám nejen v Římě, ale i v celé Itálii. Stalo se opravdu často zobrazovaným symbolem města. Bohužel stále podléhá zubu času, urychlenému vlivem smogu, otřesů přírodních i umělých (doprava) a v neposlední řadě také vandalům a turistům, odnášejícím si domů kousky kamene. Snad se podaří jej do budoucna zachovat minimálně ve stávajícím stavu.

Autor: Michal Hamšík

Další články, které mimo jiné na stránkách o Itálii najdete, jsou:
Za krásami Neapole
Lago di Garda - nejkrásnější jezero Itálie
Turín

Článek byl zobrazen 16 659 krát.