Verona – elegantní, uvolněná a romantická

Verona – elegantní, uvolněná a romantická

Asi 30 km od jezera Lago di Garda se rozkládá druhé největší město Benátské oblasti. Verona je hlavním městem stejnojmenné provincie nacházející se v severovýchodní Itálii. Do světového povědomí se dostala zejména jako dějiště Shakespearovy nejslavnější hry Romeo a Julie. V roce 2000 bylo historické centrum zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO.

V dávných dobách se na místě dnešní Verony rozkládala římská kolonie, která se postupem času proměnila v prominentní městský stát a metropoli celé oblasti. Největší důležitosti se však Verona dočkala ve středověku, kdy byla ostrogótským králem Theodorichem povýšena na královské město. V té době zde vládli Scaligeriové, později milánští Viscontiové až nakonec připadla pod Benátskou republiku. Pod nadvládou Benátek zůstala Verona až do příchodu Napoleona. Poté se město dostalo pod moc Rakouska, kde vydrželo až do sjednocení Itálie v roce 1866.

V současnosti má Verona okolo 270 tisíc obyvatel, je velmi prosperujícím městem a centrem kultury. Je také jedním z nejkrásnějších historických měst oblasti severní Itálie a má svým návštěvníkům rozhodně co nabídnout. Často bývá označována jako „Brána do Itálie“. Pokud se vydáte na prohlídku města, budete mile překvapeni, většina památek a muzeí je situována poměrně blízko sebe a tak je procházka příjemná a jednoduchá.

Většina návštěvníků začíná prohlídku u slavné Arény na náměstí Piazza Bra. Aréna pochází z 1. století našeho letopočtu a po římském Koloseu a Capui u Neapole je třetím největším amfiteátrem v Itálii. Aréna je velmi dobře dochovaná, chybí ji pouze třetí vrstva, kterou zničilo zemětřesení v roce 1183. Kamenná sedadla jsou zde řazena do 44 řad a celkem aréna pojme více než 20 tisíc diváků. Amfiteátr sloužil k veřejným popravám, veletrhům, divadelním a operním představením a býčím zápasům. V současnosti se tento amfiteátr využívá hlavně během slavného letního operního festivalu.

Dále se můžete vydat po pěší zóně Via Mazzini, která je lemována řadou obchůdků se suvenýry. Ulice ústí na náměstí Piazza delle Erbe, které je středověkým srdcem města. Kdysi zde stávalo římské fórum, dnes zde najdete rušné tržiště, kavárny a budovy různých stylů. Krásný je například cihlový dům Casa dei Mercanti z roku 1301, který sloužil jako směnárna a později skladiště pro kupce. Střed náměstí zdobí několik památníků, jako Capitello, Berlina, Colona di San Marco a doplňuje je navíc ještě krásná fontána z roku 1523 se sochou nesoucí název „Veronská Madona“. Zajímavou stavbou náměstí je také středověký oblouk Arco della Costa, pojmenovaný po velrybím žebru, které zde visí.

Jakmile projdete obloukem, dostanete se na Piazza dei Signori, které bylo v minulosti hlavním veronským náměstím. Dominuje mu pruhovaný palác Palazzo del Comune, jehož stavba byla započata již v roce 1193. Sloužil jako radnice, ale později byl využíván jako soudní dvůr – možná právě proto získal přezdívku „palác rozumu“. Napravo je vidět věž Torre dei Lamberti, ze které se naskýtá nádherný výhled na město. Dalšími významnými památkami jsou cihlový palác Palazzo degli Scaligeri a renesanční Loggia del Consiglio. Uprostřed náměstí si můžete prohlédnout Danteho sochu z roku 1301.

Foto: Danteho socha

Přes východní oblouk se z náměstí Piazza dei Signori dostanete k původně farnímu kostelu Santa Maria Antica, který patřil rodu Scaligeriů. Hrobky členů tohoto rodu jsou umístěny za železnou mříží. U bočního vchodu do kostela je umístěna hrobka kmotra rodiny, Cangrandeho I., jež zemřel roku 1329. Na posledním odpočinku je zde také zakladatel rodu, Mastin I., který byl v roce 1277 pravděpodobně zavražděn.

Jak již bylo zmíněno, Verona se stala dějištěm slavné tragédie o Romeovi a Julii, která je dílem anglického dramatika Williama Shakespeara. Jednou z největších turistických atrakcí ve městě se proto stal dům s balkonem Casa di Giulietta, kde bydlela právě Julie. Kromě místa, kde se odehrála slavná balkonová scéna, vyhledávají turisté také Juliinu bronzovou sochu. Ta je již značně ohmataná, legenda totiž praví, že pokud se dotknete jejího pravého ňadra, budete mít v životě štěstí. I když vše okolo vypadá velmi věrohodně, celý příběh je vymyšlený. Shakespeare se sice nechal inspirovat skutečnými rody Montecchi a Capello (Montegové a Kapuleti), ale žádný doklad o tom, že by existoval tento milenecký pár, neexistuje.

Jestliže dojdete až k řece, spatříte největší veronský kostel San´t Anastasia vybudovaný v letech 1290 – 1481. Kostel má gotickou fasádu, v interiéru ukrývá zdobný hlavní portál a sakristii s poškozenou freskou s názvem „Sv. Jiří osvobozuje princeznu Trebizondu“ z roku 1436. Hlavní oltář Capella dei Pellegrini zdobí terakotové basreliéfy z 15. století, které jsou dílem toskánského sochaře Michela da Firenze.

Další významnou památkou Verony je veronská katedrála Duomo, jejíž stavba byla započata kolem roku 1120. Typickou růžovou barvu kostelu dává kámen rosso di Verona, který je užitý i na dalších městských stavbách. Atraktivní je západní románský portál Nicola se sochami generálů Rolanda a Olivera. Jižní portál je vyzdoben římskými sloupy a reliéfy vyobrazujícími biblický příběh o Jonáši a velrybě. Snad nejcennějším dílem, které kostel ukrývá je obraz „Nanebevzetí Panny Marie“ od malíře Tiziana. Krásné jsou však také fresky Francesca Torbida nebo chórová přepážka Michela Sanmicheliho. Součástí katedrály je i baptisterium San Giovanni in Fonte, či zbytky kostela San´t Elena z 12. století.

Jedním z nejpozoruhodnějších italských románských kostelů je San Zeno Maggiore vybudovaný v letech 1123 – 1135, který uchovává relikviář patrona Verony – sv. Zenona. Pro stavbu je typické pruhované zdivo, růžové cihly se zde střídají s tufem slonovinové barvy. Vedle kostela se do výšky 72 metrů vypíná cihlová kampanila dokončená roku 1178. Kostel uchovává mistrovské Mantegnovo dílo, kterým je trojdílný oltářní obraz z let 1457 – 1459, jež znázorňuje Madonu s dítětem a světci.

Pokud byste si chtěli prohlédnout hlavní umělecké sbírky Verony, navštivte palácovou pevnost Castelvecchio z roku 1354. Stojí na břehu řeky Adige, přes kterou o kousek dále vede krásný veronský most Ponte Scaligero. Ten byl roku 1945 zničen nacisty, ale poté znovu postaven. Galerie situovaná v pevnosti patří k nejvýznamnějším v severní Itálii. Byla otevřena roku 1925 a sbírky jsou umístěny ve 27 místnostech. Nachází se zde exponáty od římských památek až po renesanční obrazy. Návštěvu byste proto určitě neměli opomenout.

- jap -

Článek byl zobrazen 16 853 krát.