Itálie - základní informace

Italská republika
(Repubblica Italiana)
Hlavní město: Řím
Počet obyvatel: 57 715 625
Rozloha: 301 230 km2
Měna: 1 euro = 100 centů

Kdy do Itálie,  Pasy, víza, doklady,  Zdravotnictví,  Peníze,  Důležitá čísla,  Domácí mazlíčci,  Lidé,  Náboženství,  Jazyk,  Slovník,  Historie,  Státní svátky,  Poloha přírodní poměry,  Jak cestovat do Itálie,  Jak cestovat po Itálii,  Doprava po Římě,  Italská kuchyně,  Italské restaurace,  Italské nápoje,  Ubytování,  Bezpečnost v Itálii,  Nakupování v Itálii,  Turistické cíle 

 

Kdy do Itálie

Zatímco přímořská letoviska praskají ve švech především v horkých letních měsících, k návštěvě italských měst a historických památek je vhodná doba prakticky kdykoliv. Největší klid je zde během parného léta, zejména v srpnu, protože místní obyvatelé se vydávají k moři, aby unikli nesnesitelnému slunečnímu žáru. Spousta hotelů ve městech tak nabízí velmi levné ubytování, oproti tomu na pobřeží se ceny za pokoje šplhají až na čtyřnásobek běžné ceny. Pro české turisty je tak nejatraktivnější dobou pro pobyt u moře přelom června a července. Tehdy u nás začínají prázdniny a rodiny vyrážejí k moři. V Itálii naopak začínají prázdniny až během července, čili v období, kdy většina Čechů má již dovolenou za sebou. Vzhledem k velké oblibě Itálie mezi turisty však doporučujeme rezervovat si ubytování i přesto s dostatečným předstihem. Pokud se chcete vyhnout největším masám turistů, pak je vhodné naplánovat pobyt v Itálii na podzimní, zimní nebo první jarní měsíce.

Dále počítejte s tím, že o Velikonocích Řím zaplaví poutníci a v Benátkách se v únoru ocitne u příležitosti slavného karnevalu třikrát více turistů než místních obyvatel. Období od ledna do března je samozřejmě nejvhodnější pro lyžování.

 

Pasy, víza, doklady

V souvislosti se vstupem ČR do EU se každý státní příslušník ČR může dovolávat práva pobytu v jiném členském státě EU, díky tzv. volnému pohybu osob. Každý občan Unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. Občan České republiky tak může vstoupit a pobývat na území Itálie bez zvláštních omezení, a to pouze na základě platného cestovního dokladu. K překročení hranice je možné jako doklad použít jen platný občanský průkaz. Při pobytu delším než tři měsíce je zapotřebí se přihlásit k pobytu na ohlašovně příslušného obecního úřadu dle místa pobytu. Pro pobyty kratší tří měsíců se nevyžadují žádné formality.

Dne 21. 12. 2007 zároveň vstoupila Česká republika do schengenského prostoru, což pro občany znamená, že mohou jakkoliv překračovat hranice ostatních smluvních států, aniž by museli procházet hraniční kontrolou. Lidé tak mohou projíždět bývalými hraničními přechody bez zastavení.

 

Zdravotnictví

Stejně jako před cestou do jakékoliv jiné země se i před cestou do Itálie ujistěte, že se vaše pojištění vztahuje i na Itálii. Je dobré mít uzavřeno především pojištění léčebných výloh a výloh na repatriaci. Bezplatná lékařská péče je poskytnuta v rámci tzv. první pomoci ve státních zdravotnických zařízeních. Další léčení v nemocnicích je poskytováno pouze za úhradu, a to ve výši od 300,- euro na den, podle typu zařízení a poskytované péče.

Lékárny v Itálii bývají označené zeleným křížem, pokud potřebujete doktora nebo zubaře a nevíte, kde se ve vašem okolí nachází, můžete se obrátit na váš hotel nebo informační centrum.   

Většinu zdravotních problémů v Itálii způsobuje v létě sluníčko a komáři, v zimě pak lyžařské karamboly.

Voda z kohoutku je pitná po celé Itálii, s výjimkou té, která je označena jako ACQUA NON POTABILE. 

Pro ochranu svého zdraví dodržujte pitný režim a dostatečně chraňte své tělo před slunečními paprsky, hlavně v letních měsících by měl být samozřejmostí opalovací krém a sluneční brýle. Vhodná je i pokrývka hlavy.

 

Peníze

V lednu 2002 přešla Itálie na eura. Eurobankovky jsou vydávány v hodnotách 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 euro. Mince se razí v hodnotách 1 a 2 eura a 1, 2, 5, 10, 20 a 50centů.

Peníze můžete proměnit v bankách a směnárnách nebo i cestou ve směnárenském automatu (na letišti, nádraží, ve velkém supermarketu). Ve většině hotelů, restaurací a obchodů lze platit kreditními kartami a eurošeky. Mnohé podniky stále dávají přednost platbě v hotovosti, proto je dobré se ujistit, zda podnik přijímá karty. Teprve potom si objednejte nebo rezervujte pokoj.

Na venkově, především na jihu Itálie, je nutné mít hotovost vždy při sobě, bankomaty se tu objevují velmi zřídka a menší hotely a restaurace karty nepřijímají.

 

Důležitá čísla

Karabiníci 112
Policie 113
Hasiči 115
Pomoc motoristům - autoklub 116
První pomoc 118

 

Domácí mazlíčci

Pokud chcete cestovat se svým zvířecím miláčkem, je nutné, aby měl Evropský pas vydaný a vyplněný veterinářem. Dále musí být zvíře očkováno proti vzteklině a označeno buď čipem, nebo tetováním. Vakcinace musí být provedena v rozmezí nejméně 20 dnů před vstupem na území Itálie a nesmí být starší 11 měsíců.  Zvířata mladší 3 měsíců se do Itálie dovážet nesmí.

 

Lidé

Italové jsou lidé velmi otevření, milí a přátelští. Když se s někým dají do hovoru, bývají velmi hluční, temperamentní a rádi gestikulují. Jsou také velice vášniví, spontánní, energičtí a většinou i sebejistí. Ve společnosti se však chovají zdvořile a ohleduplně – zvláště k cizincům. Rádi se dobře oblékají, mají cit pro eleganci a milují moderní doplňky. Z toho důvodu patří italská móda a návrhářství k lukrativním činnostem. Lidé, kteří se dobře znají se běžně zdraví políbením na obě tváře. Málokdy také potkáte Itala bez telefonu u ucha, telefonují totiž rádi, vždy a všude. Ničím neobvyklým nejsou ani hodinové hovory, které často slyší celá restaurace, obchod či všichni návštěvníci pláže. Italové mluví opravdu velmi nahlas a bez zábran. Pro Italy je velmi důležitá rodina, která bývá často velmi rozvětvená - všichni o sobě vědí všechno, pomáhají si, rodinné vztahy se řeší v rámci celé rodiny a nic se neskrývá.

 

Náboženství

Italové jsou skutečně velmi silně nábožensky založeni, souvisí to určitě také s tím, že v Římě -  přesněji řečeno ve Vatikánu, sídlí papež, hlava katolické církve. Jsou věřící, chodí do kostela, slaví velmi okázale katolické svátky. Až 97% Italů je pokřtěno, ale oproti tomu jen 10% navštěvuje pravidelně bohoslužby. Italové slaví spoustu náboženských svátků, ale kupodivu u nich nejsou nejdůležitější Vánoce, ale svátek Nanebevzetí Panny Marie, který připadá na 15. srpna. V tomto období si všichni Italové vybírají dovolenou, velká města se vyprazdňují a jejich obyvatelstvo se stěhuje do bližších či vzdálenějších přímořských destinací. Silnému vlivu katolické církve a velkému počtu věřících se přičítá menší rozvodovost v zemi.

 

Jazyk

Oficiálním jazykem je italština patřící ke skupině románských jazyků, ale v turistických centrech se většinou bez problémů domluvíte anglicky a německy. Každého Itala však potěšíte, když uslyší, že umíte pár základních italských slovíček a vět. Začnou se k vám hned chovat jinak, protože vidí, že máte o jejich mentalitu a zemi opravdu zájem. Pokud si nejste svou italštinou jistí, určitě si pomůžete gestikulací rukou, kterou jde nakonec vyřešit úplně všechno.

V Itálii se užívá také řada dialektů, téměř každé město má tak svůj vlastní dialekt. Některé jsou dokonce tak odlišné, že si sami Italové mezi sebou nerozumí, proto nepropadejte panice, že jste se něco špatně naučili. Mezi uznávané dialekty patří například toskánský, piemontský, sardinský, abruzzský, apulský, umbrijský, lazijský, marchigianský, cicolansko – reatonsko - aqualský a moliský. Všechny mají původ v latině, ale ovlivňovaly se ještě další jazyky spojené s historickým vývojem oblasti – španělština, arabština, francouzština nebo němčina.

 

Slovník

ano/ ne - si/ no
Ahoj - Ciao
Dobrý den - Buon giorno
Dobré odpoledne, večer - Buona sera
Dobrou noc - Buona notte
Nashledanou - Arrivederci
Uvidíme se zítra - A domani
Jak se máš? - Come sta?
Mám se dobře - Io sto bene
Velmi dobře - Molto bene
Děkuji - Grazie
Prosím (žádost) - Per favore
Prosím (reakce na děkuji) - Prego
Promiňte - Scusi
Jmenuji se… - Mi chiamo…
Bydlím v… - Abita a…
Pocházím z… - Sono di…
Odkud jsi? - Di dove sei?
Mluvíte anglicky? - Parla inglese?
Nerozumím - Non capisco.
Co je to? - Che cosa ė questo?
Kolik to stojí? - Quanto costa?
Quanto pago? - Kolik platím?
Dám si toto - Prendo questo
Dejte mi pokoj - Mi lasci en pace
Dejte pozor - Stia attento
Odejděte - Vada via

velký - grande
malý - piccolo
horký - caldo
studený - freddo
otevřeno - aperto
zavřeno - chiuso
vchod - entrata
východ, výjezd - uscita

1 - uno
2 - due
3 - tre
4 - quattro
5 - cinque
6 - sei
7 - sette
8 - otto
9 - nove
10 – dieci

 

Státní svátky

V těchto dnech bývají uzavřeny státní průmyslové podniky, úřady, obchody a další služby:

1. ledna - Nový rok
6. ledna - Tři králové
25. dubna - Den osvobození
1. května - Svátek práce
2. června - Založení Italské republiky
15. srpna – Nanebevstoupení
1. listopad – Svátek Všech svatých
8. prosince - Neposkvrněné početí Panny Marie
25. a 26. prosince - Vánoční svátky
+ pohyblivé velikonoční svátky (březen - duben)

 

Historie

První Italové osídlili oblast jihu Apeninského poloostrova kolem roku 5000 př. n. l. Další skupina zabrala střed s a sever Itálie přibližně v roce 3000 př. n. l. První známější kmeny jako Ligurové se objevují kolem roku 1800 př. n. l. Později přišli Picenové a Messapiové, což byly kočovné balkánské kmeny, jež se usadily na pobřeží Jaderského moře. Po nich následovaly italické kmeny Umbrové, Samniti, Latinové, Volskové, Venetové a mnoho dalších, které kolonizovaly území na severu a ve středu poloostrova. Na Sicílii a Sardinii vznikly kolem roku 800 př. n. l. kolonie Féničanů, kteří přišli ze severní Afriky. Z oblasti dnešní Francie pak roku 600 př. n. l. dorazili ještě Keltové.

Během staletí se na Apeninském poloostrově vystřídala řada kultur. Prvním významným národem v Itálii byli Etruskové, jejichž existence je stále zahalena řadou tajemství. Podle nalezišť však můžeme soudit, že se jednalo o velmi kulturně a umělecky založeném etnikum. Původ i jazyk Etrusků je dodnes neznámý, ale od 9. století před Kristem se postupně rozšířili po celé Itálii.

Starověký Řím
Dějiny Itálie jsou ale spojeny hlavně s městem Řím, který byl podle legendy založen v roce 735 př. n. l. bratry Romulem a Remem. Římské impérium postupně ovládlo všechny zdejší kultury - etruskou, italickou i řeckou a v Punských válkách se ubránilo Kartagincům, stejně jako Keltům. Římská říše ovládala svého času celé Středomoří a Blízký východ. Za vlády prvního císaře Augusta získal Řím kontrolu nad celým Středozemním mořem. Vrcholu dosáhl v 1. a 2. století n. l., kdy se jeho území rozkládalo od Británie až po Egypt. Roku 395 se říše rozpadla na dva velké celky – Západořímskou říši a Východořímskou říši. K zániku Západořímské říše došlo po vpádu germánských kmenů v 5. století, ale Říše východořímská se udržela ještě následujících tisíc let.

Středověk
V tomto období patřila oblast Itálie k nejvyspělejším v Evropě, a to i přesto, že se území rozpadlo na množství malých státečků. Města jako Florencie, Janov, Milán či Benátky se staly významnými obchodními centry ale také centry kultury a vzdělanosti. Tato města bohatnoucí na obchodech s orientem se stala nositeli pokroku a rozvoje. Roku 1347 zasáhl Itálii mor, který zahubil třetinu obyvatelstva. 15. století se pak již neslo ve znamení rozkvětu umění a vzdělanosti.

Renesance
V tomto období docházelo ke znovuzrození, oživení antické kultury, ke které začali ve 14. – 15. století vzhlížet s nadšeným obdivem italští literáti, vzdělanci, stavitelé i umělci. Městské státy byly významnými centry vzdělanosti a představovaly vrchol vědy i umění tehdejší doby. Florencie byla kolébkou renesance, která se odtud rozšířila postupně do Sieny, Luccy, Milána, Benátek a nakonec ovládla i Řím. V době italských válek (od roku1559) jejich vliv slábne, ale i přesto zůstávají vůdčími nositeli evropské kultury až do konce 18. století. Itálie byla poté rozdělena na dvě části. První byla tvořena severní a střední Itálií, kde vládli od roku 1559 španělští Habsburkové. Druhou částí byla jižní Itálie se Sicílií, kde se střídaly i moci rody španělské, francouzské a rakouské.

Sjednocení
Itálii roku 1800 dobyl a sjednotil Napoleon Bonaparte, který také vyhlásil Italské království, Řím připojil k Francii, ale po jeho porážce se navrátil na většinu území Itálie předrevoluční stav. Politické sjednocení země podmínil až v polovině 19. století Giuseppe Garibaldi a revoluční osvobozenecké hnutí. Proces sjednocování země byl dokončen v roce 1870, kdy byl připojen Řím. Samostatný Papežský stát byl připojen o 9 let později, ale v roce 1929 se jako Vatikán opět oddělil.

20. století
Do 1. světové války vstoupila Itálie v roce 1915 na straně dohody. V roce 1922 se moci chopil vůdce fašistů Benito Mussolini. Ve 2. světové válce bojovala Itálie jako spojenec Německa, a to až do roku 1943, kdy se postavila proti němu. Dne 3. 9. 1943 Itálie kapitulovala. V téže době již byla většina zeně obsazena německou armádou, která osvobodila Mussoliniho a nastolila na severu země Italskou sociální republiku - Saló. Království ztratilo důvěru obyvatelstva a bylo zrušeno. Dne 18. 6. roku 1946 byla vyhlášena poválečná Italská republika. Dnes se počítá mezi sedm nejvyspělejších zemí světa (skupina G7) a je vůdčí zemí Evropské Unie.

 

Poloha a přírodní poměry

Itálie leží v jižní Evropě na Apeninském poloostrově. Její břehy jsou omývány Jaderským, Jónským, Ligurským, Tyrhénským a Středozemním mořem. Celková délka pobřeží je kolem 7600 km. Sever Itálie pokrývají hory, jako jsou Alpy a Apeniny. Nejvyšší horou je Monte Bianco (Mont Blanc) rozkládající se na pomezí Francie a Itálie, která měří 4810 metrů nad mořem. Dalšími významnými vrcholy jsou Monte Rosa, Gran Paradiso či Matternhorn na hranicích se Švýcarskem. Turisticky nejnavštěvovanější oblastí jsou Dolomity s nejvyšší horou Marmolada. Apeninské pohoří se táhne od Janovské riviéry až po špičku „italské boty“.  Jeho součástí je také nejvyšší italská sopka Vesuv. Dalšími italskými sopkami jsou Etna a Stromboli. K Itálii patří také několik ostrovů a souostroví, z nichž největší jsou Sicílie a Sardinie. Hospodářsky významná je Pádská nížina rozkládající se podél řeky Pád.

Vzhledem k rozloze a rozmanité topografii se klimatické podmínky v různých částech Itálie značně liší. Obecně však platí, že jsou v Itálii mírné zimy a horká léta. Směrem na jih je podnebí sušší a teplejší. Cestujete-li do Itálie časně zjara či na podzim, vezměte si lehké až středně teplé šaty a přibalte také deštník nebo pláštěnku. V zimě budete potřebovat na jihu lehký převlečník a na severu zimní plášť. Ve městech je nejpříjemněji na jaře a na podzim, neboť teploty se nevyšplhají příliš vysoko.

 

Jak cestovat do Itálie

Letecká doprava
Do Itálie létá mnoho velkých leteckých společností, které nabízejí různé letecké zájezdy i zlevněné lety.  Hlavní a největší italskou leteckou společností je Alitalia.  Letět můžete z Prahy, Bratislavy či Vídně do Turína, Milána, Benátek, Pisy, Neapole, Říma a dokonce i do známého severského přímořského letoviska Rimini nebo Catanie na Sicílii. Letecká přeprava je rychlá, cesta z Prahy do Říma trvá necelé 2 hodiny. Z našich leteckých společností zajišťuje přepravu zejména ČSA a levné letenky se dají získat také přes agenturu Student Agency. Také některé cestovní kanceláře vám zajistí letenky. Protože je létání zatím nejdražší formou přepravy, existuje zde řada zajímavých slev a výhod.

Autobusová doprava
Z České republiky zajišťuje autobusovou dopravu do Itálie mnoho přepravců. Zařídit si cestu autobusem do Itálie můžete u mnoha cestovních kanceláří nebo u společnosti Student Agency. Také organizované zájezdy cestovních kanceláří mají většinou autobusovou dopravu již v ceně zájezdu. Někdy může být kombinovaná také s lodní přepravou. Dálkové autobusy bývají velmi dobře vybaveny – jsou pohodlné, mají toalety, video/TV a také je v nich možnost občerstvení. Do severských středisek je cesta pohodlná, ale při návštěvě jihu strávíte v autobuse okolo 24hodin, což může být pro někoho náročné. Pravidelné autobusové spoje z České republiky vás zavezou především do Říma, Milána a Neapole.

Automobilová doprava
Pokud se vydáte na cestu do Itálie vlastním autem, budete potřebovat platný řidičský průkaz, technický průkaz, zelenou kartu, případně i mezinárodní řidičský průkaz. V případě, že nejedete svým autem, musíte mít notářsky ověřené povolení k užívání vozu od právoplatného majitele. Předtím než vyrazíte, naplánujte si optimální cestu. Nesmíte zapomenout, že dálnice v Itálii jsou za poplatek ve formě mýtného. Maximální rychlost na italských dálnicích je 130 km/h, na silnicích pro motorová vozidla 110 km/h, na silnicích druhé třídy 90 km/h a v obci 50 km/h. Tunelem Mont Blanc se smí jet rychlostí od 50 do 70 km/h, tunelem Frejus od 60 do 80 km/h.

Železniční doprava
Cesta vlakem do Itálie vás vyjde poměrně dráž, než kdybyste cestovali dálkovým autobusem. Itálie má pravidelné železniční spojení a z České republiky se tam nejlépe dostanete přes rakouskou Vídeň. Cesta do Říma trvá přibližně 25 hodin. Do některých menších měst se ale vlakem bohužel nedostanete, protože tam vůbec nevede železniční síť.

Lodní doprava
Mezi hlavní italské přístavy patří Janov, Terst, Benátky, Bari, Brindisi, Livorno, Neapol, Civitavecchia, Fiumicino a Villa San Giovanni. Námořní spojení do Itálie tak zajišťuje několik loďařských společností. Mezi Itálií a sousedními zeměmi každý den pravidelně pendlují nejrůznější trajekty.

 

Jak cestovat po Itálii

Autem
Ať už jedete do Itálie vlastním autem, nebo využijete služeb některé z autopůjčoven, mějte na paměti, že italská velkoměsta jsou auty doslova přeplněná a je tu velmi hustý provoz. Parkování tak bývá dost obtížné, obzvláště pro cizince, který město nezná. Některá města mají dokonce vjezd do historických center zakázán. Pro řízení auta je zapotřebí náš český řidičský průkaz, ten mezinárodní není v Itálii vyžadován. Samozřejmě nezapomeňte technický průkaz od vozu a zelenou kartu.

Na ostatním území je velmi dobře značená síť silnic, od okresních, kterým se říká nazionale (N) nebo strada statale (SS) až po čtyř až šestiproudové dálnice - autostrady. Silnice i dálnice jsou ve velmi dobrém stavu. Mýtné se platí přímo na dálnici podle ujeté vzdálenosti.

Pro cestovatele, kteří nemají vlastní auto, existuje služba, kde si z České republiky mohou u některé z italských autopůjčoven přes internet rezervovat auto a oni jim ho dovezou na  určené místo v Itálii. Řidič musí být starší 21 let a musí mít platný řidičský průkaz. Benzín je v Itálii velmi drahý a čerpací stanice na dálnicích jsou otevřeny 24 hodin denně. Dopravní předpisy jsou zde shodné s těmi českými a jezdí se vpravo. Maximální povolená rychlost je na dálnicích 130 km/h, na silnicích pro motorová vozidla 110 km/h, silnicích druhé třídy 90km/h a v obci 50 km/h.

Za řízení pod vlivem alkoholu jsou tvrdé tresty. Policie toleruje 0,8 promile alkoholu v krvi. Je potřeba používat bezpečnostní pásy na všech sedadlech, každý automobil musí mít výstražný trojúhelník. Je povinné rozsvítit světla při průjezdu tunelem. Je zakázáno používat mobilní telefon za jízdy, pokud řidič nemá hands free sadu. V oblasti Val d´Aosta se v zimě musí používat sněhové řetězy.

Autobusem
V Itálii jezdí mezi většími městy pravidelné autobusové linky, které bývají většinou modře označeny. Funguje zde několik autobusových společností, které jezdí i do vzdálenějších oblastí, kam byste se vlakem nedostali. Linky většinou vyjíždějí z vlakového nebo autobusového nádraží či hlavního náměstí. Jízdenky se prodávají ve stánku na nádraží.

Letadlem
Letecké spojení mezi asi 40 italskými městy zajišťují letecké společnosti Alitalia, ATI a mnoho dalších menších společností jako je Meridiana. Hlavními centry pro vnitrostátní lety jsou města Řím a Milán.

Vlakem
Cestování vlakem po Itálii je poměrně levné a úroveň poskytovaných služeb je na dobré úrovni. Nové expresní vlaky poskytují cestujícím dostatečný komfort. Jízdenky do první nebo druhé třídy můžete zakoupit přímo na nádražích nebo v cestovní kanceláři. Pokud jedete rychlíkem, musíte si zaplatit zvláštní příplatek. Expresy Pendolino nebo Eurostar jsou také dražší, jelikož se připlácí za místenku. Před vstupem do vlaku si musíte jízdenku označit v automatu zlaté nebo žluté barvy, které jsou na nástupištích nebo u pokladen. Pokud to neuděláte, můžete zaplatit velkou pokutu.

Trajektem / Lodí
Pokud se chcete dostat na některý z italských ostrovů, musíte využít trajektové přepravy. Na Sicílii se dostanete z přístavu Reggio di Calabria, na Capri a Ischii z Neapole a na Sardinii z Janova nebo Livorna. Na ostrov Elba vás přepraví trajekty vyplouvající z Piombina.

Autostop
Italové nejsou zrovna velkými milovníky autostopu a stopařů. Je zde poměrně obtížné někoho zastavit, aby vás svezl. Chce to tedy pevné nervy a trochu štěstí.

 

Doprava po Římě

Autobusem
Po hlavním městě jezdí oranžové autobusy městské hromadné dopravy, které jsou na některých místech doplňovány také tramvajemi. Jízdenku si do autobusu musíte zakoupit předem u barů označených logem autobusové společnosti nebo v kiosku s bílým „T“ na modrém pozadí. Jízdenky bývají stejně jako u nás na určitý časový úsek, obvykle je to 1 hodina nebo 15 minut. V Římě se dají zakoupit také celodenní jízdenky, které platí na všechny druhy veřejné hromadné dopravy. Když nastoupíte do autobusu, musíte si jízdenku označit v přístroji. Italským pravidlem je, že se do autobusu nastupuje zadními a vystupuje prostředními dveřmi. Pokud v autobuse nemáte platnou jízdenku a chytí vás revizoři, zaplatíte vysokou pokutu. Zastávce se italsky řekne „una fermata“.

Metrem
Síť římského metra není příliš rozvětvená, ale poskytuje rychlou a bezpečnou formu přepravy z jednoho konce města na druhý. Metru se zde říká „la metropolitana“. Jízdenky na něj se kupují ve stejných obchodech jako jízdenky na autobus nebo ve stanicích metra v automatech. V Římě můžete na jednu autobusovou jízdenku projet jednu jízdu metrem v uvedeném časovém limitu.

Taxi
Taxíky většinou stojí na svých stanovištích u hlavních náměstí či vlakových nádraží. Je důležité vědět, za co všechno si při jízdě taxíkem připlácíte. Je to například za jízdu brzy ráno nebo pozdě v noci, za umístění zavazadel do kufru auta, za jízdu v neděli či o státních svátcích, také za jízdu na letiště a mimo město.  Pokud máte v úmyslu taxíkem absolvovat delší cestu, je dobré se před jízdou domluvit s taxikářem na pevné ceně. Objednat vůz si můžete telefonicky (za příplatek) nebo si auto zastavit mávnutím ruky, což může být trochu obtížnější. Při placení je zvykem nechávat spropitné ve výši asi 10% z ceny.

 

Italská kuchyně

Když se řekne italská kuchyně, většina z nás si představí těstoviny, pizzu, ryby nebo italskou zmrzlinu. Je toho však mnohem více, co nám tato pestrá a zdravá kuchyně může nabídnout. V dnešní době patří mezi jednu z nejlepších kuchyní na celém světě. Nejčastěji používaným masem je telecí, ze kterého se dělají znamenité pokrmy. Většinou se dusí, peče nebo griluje a nakládá do oleje s přísadou bylinek a koření. Součástí jídelníčku bývají často také kuřata, zvěřina a plody moře. Italové vytvářejí chutná jídla z ústřic, mušlí, raků, krabů, humrů, langust, sépií a mnoha druhů ryb. V italské kuchyni jsou velmi oblíbené také polévky. Tou nejznámější je minestrone, což je hustá polévka s velkou dávkou zeleniny, s rýží nebo těstovinami, ke které se podává ještě čerstvě nastrouhaný parmazán. Denním pokrmem jsou zde těstoviny, které se připravují na tisíce způsobů. Na italském trhu existuje kolem 400 druhů těstovin neboli pasta, které se od sebe liší tvarem, délkou, povrchem nebo velikostí. Mezi nejznámější patří například spaghetti, canneloni, ravioli či tortellini. V severní Itálii se velké oblibě těší zase rýže, hlavně milánské rizoto. Celosvětově známým a vyhledávaným jídlem se stala italská pizza. Připravuje se zde s nejrůznějšími náplněmi a v nejrůznějších velikostech. Téměř do všech pokrmů Italové přidávají zeleninu, zejména chřest, baklažány, artyčoky, tykvičky, fenykl, rajčata a papriky. Může být syrová nebo dušená jako příloha k masu. Pokud mluvíme o italské kuchyni, nesmíme zapomenout na tradiční vynikající sýry, například Mozzarella, Gorgonzola, či Parmagiano.  Mezi často užívané koření patří petrželka, oregano, šalvěj, bazalka, rozmarýn, a také fenykl. Výborná je italská zmrzlina podávaná s čerstvým ovocem.

 

Italské restaurace

V každém městě, městečku i na vesnici objevíte různé typy restaurací. Jak skromné pizzerie, tak i vyhlášené a luxusní podniky. Mezi ty nejlepší podniky dnes patří tzv. osterie. V italských restauracích si budete moci vybrat z mnoha druhů mezinárodních i typicky italských jídel. V pizzerii se kromě pizzy podávají také těstoviny, hlavní jídla a moučníky. V Itálii se oběd podává od 12:30 do asi 14 hodin a večeře od 20 do 22 hodin. V jižní Itálii to může být ještě později. V turisticky známých oblastech se hlavně kvůli turistům podává dané menu z několika chodů za výhodnou cenu. Kvalita však nebývá nejlepší a porce největší. Většina restaurací přijímá platby kreditními kartami, na vesnici však plaťte raději hotově, bude to jistější. Pokud není spropitné automaticky započítáno v ceně jídla (servizio), nechává se 10-15% z ceny číšníkovi. V Itálii je poměrně kladen důraz na vhodné oblečení do restaurace. Nemusíte být oblečeni přímo ve smokingu, ale vhodné je se trochu lépe přiobléct. Všímá si toho totiž i obsluha a čím lépe vypadáte, tím více si vás všímá. Důležité upozornění pro kuřáky: v italských restauracích platí zákaz kouření!!!

 

Italské nápoje  

Před jídlem si Italové často dopřávají aperitiv jako je Cinzano nebo Martini, posloužit může také bílé či šumivé víno. Na severu Itálie je zvykem si víno míchat s vodou jako střik, což je v ostatních částech země projevem barbarství. Po jídle se podává italské espresso, do kterého se může přidat také koňak nebo grappa, čímž vytvoříme tzv. caffe corretto. K jídlu si Italové dávají většinou stolní víno nebo pivo. Vína nejvyšší kvality poznáme podle označení D. O. C. G. - Denominazione di Origine Controlata e Garantita. Velmi kvalitní a vyhlášená jsou také vína jako sicilská Marsala nebo toskánská bílá stolní vína.

 

Ubytování

Itálie nabízí obrovský výběr ubytování pro všechny věkové kategorie. Každý si zde také vybere vhodné ubytování podle své finanční situace. Ubytovat se můžete v hotelu, penzionu, na zámku, turistické ubytovně nebo na farmě. Jednou z nejlevnějších možností ubytování jsou kempy, kde není problém se ubytovat. Sprchy a toalety jsou vždy čisté, záchody jsou evropské.

Hotely v Itálii bývají stejně jako u nás označovány hvězdičkami podle vybavenosti a poskytovaných služeb. Nejluxusnější jsou pětihvězdičkové hotely. V hotelech bývá většinou i restaurace, takže máte zajištěno i stravování. Ceny hotelových pokojů se liší také podle ročního období a místa, kde je hotel situován. Na venkově jsou velmi oblíbené dobové vilky či zrekonstruované historické objekty s bazénem a zahradou. Je dobré si ubytování v Itálii zajistit dostatečně dopředu, obzvláště v období hlavní turistické sezóny, která je od června do srpna.

 

Bezpečnost v Itálii

V celé Itálii dochází k drobným krádežím, zejména v místech zvýšeného turistického ruchu. Nejvíce jsou ohroženy věci v zaparkovaných autech, nikdy na sedadle nenechávejte tašky nebo jiná zavazadla. Před cestou je velmi dobré si okopírovat veškeré doklady - cestovní pas, letenky, jízdenky, cestovní šeky, pojištění, atd. Na ulici pak už s sebou můžete nosit pouze tuto kopii. Originál dokladů uložte na bezpečném místě, nejlépe v hotelovém sejfu.

 

Nakupování v Itálii

Při návštěvě Itálie budete mít mnoho možností věnovat se nákupům. Nezáleží, jestli budete ve velkoměstě nebo v horské vesničce, protože všude je úžasný výběr suvenýrů, jídel, vína, oblečení, látek i drahých klenotů. Někoho zase upoutají tradiční řemeslné výrobky, starožitnosti, keramika či mramorovaný papír. Takovéto zboží se ale bohužel prodává za vysoké ceny a Itálie není zemí, kde by se o cenách dalo smlouvat.

Velká města jsou postupně zaplňována obchodními domy a supermarkety. V menších městech však mají stále pekaře, zelináře, řezníka, cukráře i obchodníka s potravinami. V každém městě pak určitě narazíte na tradiční pouliční trhy, kde je široká nabídka nejrůznějších potravin a koření. Občas se konají také trhy se starožitnostmi, kde můžete o cenách smlouvat. V obchodním domě nebo na obyčejné tržnici je to považováno za nevhodné.

Mezi nejoblíbenější suvenýry z Itálie patří různé lahůdky, luxusní prádlo, krajky, výrobky ze lnu, boty, peněženky, tašky a šperky. Hodně se kupuje rovněž víno a kuchyňské nádobí.

 

Turistické cíle

Řím
Řím je hlavním městem Itálie a zároveň jedním z nejstarších měst v Evropě, jelikož bylo založeno již před více jak 2700 lety. Stalo se střediskem Římské říše i katolické církve a ve své době ovlivňovalo téměř celý svět. Byl také dějištěm mnoha významných událostí a říkalo se mu „věčné město“. Leží v provincii Roma v oblasti Lazio, v hornaté krajině zvané Campagna di Roma.

Dnes je sídlem prvotřídních a světově uznávaných kulturních institucí jako je Papežská univerzita, Národní a Vatikánská knihovna, Goethův institut a mnoho dalších.  Žádné jiné město na světě nenabízí tolik uměleckých, historických a architektonických památek jako právě Řím. Již od starověku se pyšní systémem veřejných vodovodů a soustavou fontán a kašen. Mezi nejznámější římské fontány patří Fontana di Trevi. Jde o úžasné umělecké dílo s nádherným barokním sousoším, vytesaným z mramoru. Dalšími fontánami jsou Fontána del Babuino, Barcaccia a Fontána della Botte. Hlavní památkou, která se vybaví snad každému, když se řekne Řím, je bezesporu Koloseum. Jde o největší dochovanou stavbu z období Římské říše.  Tehdejší kapacita diváků byla asi 50 tisíc a odhaduje se, že svou smrt v něm našlo přes 400 tisíc lidí. K nejpopulárnějším událostem totiž patřily krvavé gladiátorské zápasy. Zdi Kolosea jsou dnes již poničené, částečné jsou však dochována všechna 4 patra se sloupy.

Nejstarší částí Říma je Forum Romanum s mnoha historickými památkami. Po dlouhá staletí bylo srdcem starověkého Říma a centrem celé říše. Kdysi zde stály reprezentační budovy, památné oblouky a sochy, které byly vytvořeny většinou z mramoru. Forum začalo upadat v 6. století a dnes patří k nejdůležitějším archeologickým nalezištím. Dominantu tvoří zachovalé vítězné oblouky propojené původní římskou silnicí z černé žuly. Circus Maximus byl největším římským cirkusem pro 185 tisíc diváků. Rozkládal se v údolí pod vrcholem Palatin.

Vyhledávanou turistickou zajímavostí jsou také Španělské schody. Na pravém břehu řeky Tibery se pak rozkládá Vatikán, který je suverénním státním celkem uprostřed Říma. Hlavou státu, který má asi 400 obyvatel je papež. Mezi zdejší hlavní atraktivity patří chrám sv. Petra a Sixtínská kaple, jenž je nejslavnějším mistrovským dílem západního umění. Freska „Poslední soud“ od Michelangela pokrývá celou čelní zeď chrámu. Na nejvýznamnějším ze sedmi římských pahorků bylo postaveno náboženské centrum Kapitol. Tomuto kopci dominuje Kapitolské náměstí s paláci a Kapitolským muzeem. Najdeme zde také jeden z nejkrásnějších římských kostelů Santa Maria in Aracoeli, ke kterému vede 124 schodů.

Mezi jedinečné římské památky patří kostely San Pietro In Vincoli (sv. Petr v řetězech) či San Clemente (sv. Klement). Významnou novoklasickou stavbou města je památník Viktora Emanuela II., který se se svou délkou 135 metrů stal největším památníkem v Itálii. V centru města stojí Pantheon, jedna z nejlépe zachovalých staveb z dob římské antiky, která je považovaná za vrcholné dílo římského stavitelství. Nedaleko je k vidění vzácný středověký chrám Santa Maria sopra Minerva a kostel San Luigi dei Francesi s Caravaggiovými obrazy. Za nejkrásnější římské náměstí bývá označováno Piazza Navona, které přitahuje návštěvníky ve dne i v noci. Známý římský pouliční trh se rozkládá zase na náměstí Campo de´Fiori. Pravému břehu řeky Tibery vévodí jedinečný Andělský hrad, který si nechal postavit císař Hadrián jako své mauzoleum. Dnes jsou v něm uchovány sbírky zbraní a klenotnice. Od něj vede Andělský most zdobený 10 sochami andělů.

Abyste stačili Řím trochu lépe poznat a pokochat se všemi jeho zajímavými památkami, potřebovali byste v něm strávit alespoň týden. Říká se, že Řím je městem, které když jednou navštívíte, budete se do něj chtít určitě zase vrátit.

Turín
Turín je velkým průmyslovým městem v severozápadní Itálii, které turistům na první pohled nemá moc co nabídnout. Opak je ale pravdou, při bližším pohledu zjistíte, že je Turín elegantní město plné parků, paláců, podloubí a starobylých kaváren.

Mezi zajímavosti Turína patří věž budovy muzea kinematografie – 167 metrů vysoká Molle Antonelliana. V 19. století byla jednou z nejvyšších budov na světě. Dále je zde jedno z největších a nejvýznamnějších egyptských muzeí na světě Museo Egizio, automobilka Fiat a slavný fotbalový klub Juventus. Město je také protkáno hustou sítí cyklostezek. V centru města se rozkládá hlavní turínské náměstí Piazza San Carlo s podloubím, kde jsou schovány elegantní obchody a kavárny. Cennými turínskými památkami jsou například palác Pallazo Carignano nedaleko galerie Sabauda, Pallazo Madama, kde sídlí Museo Civico d´Arte Antika s obrazy a uměleckými předměty z doby před téměř 3000 lety. V roce 1491 začala vznikat turínská katedrála, která dnes patří mezi místní největší renesanční stavby. Její součástí byla také kaple Cappella della Santa Sindone, která byla v roce 1997 poničena požárem. Vzácnou relikvii Sindone neboli tzv. Turínské plátno se naštěstí podařilo zachránit. Východně od katedrály stojí Královský palác, jenž byl kdysi hlavním sídlem Savojské dynastie. Součástí je také Armeria Reale neboli královská zbrojnice.

Národní pak Gran Paradiso
Tento park je prvním italským národním parkem a původně byl založen jako královský honební revír. V roce 1923 byl na území revíru vyhlášen národní park, který se dnes rozkládá na ploše 70 tisíc hektarů. Pod ochranou parku je horský masív Gran Paradiso s výškou 4061 metrů, který je nejvyšší horou Grajských Alp. Krajina parku je tvořena alpskými loukami, vrcholky hor, hlubokými údolími, sněhem, ledovci, vodopády a horskými potoky. Jeho povrch pokrývají modřínové, jedlové a borové lesy. Park je protkán množstvím značených turistických stezek nejrůznějších délek a náročností. V národním parku najdeme nádherný hrad Aymavilles či malou vesničku Pondel, ve které je zachovalý římský most ze 3. století a akvadukt. Z vesnice Valnontey začíná jedna z nejpopulárnějších stezek parku vedoucí přes horské sedlo Vittorio Sella, kolem jezera Lago di Lauson do horského sedla Sella Herbetet. Vesnice je známá také zahradou Giardino Alpino Paradisia založenou v roce 1955. V parku žije velké množství divokých zvířat, například kozorožec, který se stal symbolem parku. Dále zde žijí také kamzíci a svišti, pokusy o vysazení vlků a rysů v parku byly zatím neúspěšné.

Janov
Město Janov leží v severní Itálii, v provincii Genova v oblasti Ligurie. V minulosti bylo město významným přístavem ve Středozemním moři. I když Janov nepatří mezi nejnavštěvovanější italská města, určitě má turistům co nabídnout. Centrem města je náměstí Piazza Matteoti s dominantním Dóžecím palácem Pallazo Ducale. Hlavní janovskou katedrálou je San Lorenzo dokončená v roce 1118. Pyšní se portálem San Giovanni či rozetovými okny  ve stylu pozdní francouzské gotiky. Nejmalebnějším náměstím je Piazza San Matteo s kostelem a starými domy.  Nejkrásnějším janovským kostelem San Donato má zajímavou osmistrannou zvonici. Mezi další historicky cenné památky řadíme kostely Santa Maria di Castello a Sant´Agostino. Nenechejte si ujít procházku ulicí Via Garibaldi, která je lemována krásnými historickými paláci s původními fasádami, freskami a fontánami. V Pallazo Bianco je uchována jedna z největších uměleckých sbírek Janova. Ve městě však najdeme také moderní a populární objekty, jako je Acquario, což je druhé největší akvárium v Evropě. Je zde 50 velkých nádrží s asi 20 tisíci mořskými živočichy.

Cinque Terre
Chráněná krajinná oblast Cinque Terre je tvořena divokým skalnatým pobřežím a své jméno získala od pěti vesniček, které balancují na okraji útesů. Jsou to vesničky Montorosso al Mar, Vernazza, Corniglia, Manarola a Riomaggiore, které byly donedávna prakticky izolované od okolního světa.  Národní park Cinque Terre  najdeme na jihozápadním cípu Ligurského pobřeží, na riviéře di Levante, mezi městečky La Spezia a Levanto. Tato jedinečná pobřežní krajina s vesničkami je světovým kulturním dědictvím lidstva, které je zapsáno na seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO, i když se ji člověk po staletí snažil přetvořit k obrazu svému.

Milán
Milán je druhým největším městem v Itálii, obchodním centrem země a světoznámým městem módy s luxusními obchody a kancelářskými budovami. Právě zde vznikly značky jako Armani, Prada, Versace a Moschino. Milán je také městem s nejslavnější operou na světě, najdete zde i slavné dílo Leonarda da Vinciho „Poslední večeře“ či galerii se slavnými díly převážně italských mistrů. Největší dominantou města je nepřehlédnutelná a monumentální katedrála zvaná Duomo. Představuje mistrovské dílo gotické architektury s dokonale provedenou výzdobou. Nemusí se však líbit všem, někomu se může zdát až příliš přeplácaná. Exteriér katedrály je zdoben 135 věžičkami, množstvím soch a sošek, chrličemi a dalšími ozdobami. Nedaleko katedrály stojí královský palác Pallazo Reale z 18. století, kde je dnes umístěno muzeum Museo del Duomo a Městské muzeum současného umění. Severně od katedrály najdeme zasklenou novorenesanční pasáž Galleria Vittorio Emanuele II. z 19. století s obchody a restauracemi. Na náměstí Piazza della Scala stojí nejslavnější světová opera Teatro alla Scala, která byla otevřena již v roce 1778. Nejlepší sbírka obrazů v severní Itálii je uschována v umělecké galerii Brera.

Benátky
Na světě nenajdeme žádné jiné město, které by se svou romantičností, krásou a věhlasem mohlo rovnat italským Benátkám. Jsou totiž nepopsatelné a s ničím nesrovnatelné. Město bylo vystavěno na laguně s nespočtem kanálů a mostů. V roce 1987 byly Benátky zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Hlavní ulice jsou nahrazeny asi stovkou kanálů. Ve městě je přes 400 kamenných mostů a asi 15 000 domů, které byly postaveny na dubových kůlech zaražených do moře. Pro poznání města je nejlepší projížďka po Velkém kanálu (Canal Grande), který tvoří největší dopravní tepnu. Je dlouhý 4km a kolem 70 metrů široký. Spojuje hlavní nádraží s náměstím sv. Marka. Doprava po městě je zajištěna asi 500 gondolami, které dnes již slouží výhradně turistům. Břehy Canal Grande jsou lemovány unikátními zdobenými paláci. Mezi ty nejkrásnější patří paláce Ca´Pesaro a Ca´d´Oro, které jsou sídlem muzea moderního a středověkého umění.

Mezi nejkouzelnější místa v Benátkách patří ostrov Torcello. Ostrov Lido se také pyšní dlouhými a krásnými plážemi. Na náměstí Piazza San Marco najdeme dvě nejslavnější benátské budovy – Basilica di San Marco a Dóžecí palác. Ústředním bodem a neodmyslitelnou součástí Benátek je stavba renesančního kostela Santa Maria della Salute stojící u ústí Velkého kanálu. Další významnou památkou je kostel Santa Maria Gloriosa dei Frari, Santa Maria dei Miracoli či Santi Giovanni e Paolo.

Verona
Město Verona se proslavilo zejména díky spisovateli Williamu Shakespearovi, který právě zde vložil děj svého dramatu Romeo a Julie. Je to město s překrásným historickým centrem a množstvím památek, které nejsou daleko od sebe. Na náměstí Piazza Brá se nachází Aréna, která je třetím největším římským amfiteátrem v Itálii. Středověkým srdcem města je pak Piazza delle Erbe s rušným tržištěm a budovami postavenými v nejrůznějších stylech. Stojí zde například cihlová stavba Casa dei Mercanti z roku 1301. Na tomto malém náměstí je k vidění také památník Capitello či středověký oblouk Arco della Costa. Další náměstí Piazza dei Signori je vyzdobeno souborem budov s dominantním pruhovaným palácem  Palazzo del Comune. Nedaleko se tyčí věž Torrer dei Lamberti, ze které je překrásný výhled na město. Symbolem města je však veronská katedrála, jejíž stavba se započala již v roce 1120. Katedrála ukrývá mistrovská díla jako je obraz „Nanebevzetí Panny Marie“ od Tiziana nebo fresky od Francesca Torbida z roku 1534. V palácové pevnosti Castelvecchio jsou ukryty hlavní umělecké sbírky Verony.

Lago di Garda
Jezero Lago di Garda je největším italským jezerem s velmi rozmanitou a jedinečnou přírodou Rozkládá se na severu země na ploše 369,98 km2 mezi Alpami a Pádskou nížinou. Je poměrně úzké a ze všech stran je obklopeno až 2000 metrovými hřbety. Jezero je také poměrně hluboké, průměrná hloubka je uváděna 136 metrů a v nejhlubším místě dosahuje hloubky až 346 metrů. Lago di Garda je vyhledávaným střediskem rekreace s mnoha zajímavými letovisky.

Dolomity
Dolomity jsou součástí alpského pohoří a rozkládají se na severovýchodě Itálie. Díky své nádherné a zachovalé přírodě, zajímavě tvarovaným vrcholkům, rozeklaným skalním hřebenům a prudkým stěnám patří celá tato horská oblast mezi nejkrásnější v zemi. Jedinečná je také místní flóra a fauna, z níž mnoho druhů zde našlo své poslední útočiště. V těchto horách jsou téměř nevyčerpatelné možnosti pro pěší turistiku, trekking a další aktivity pod širým nebem. Jsou protkány množstvím značených turistických stezek nejrůznějších délek a obtížností.  Nejvyšší horou Dolomit je masív Marmolada vysoký 3343 metrů nad mořem. V Dolomitech je také velké množství hlubokých údolí, z nichž geologicky nejzajímavější je údolí Fassatal.

Bologna
Toto historické a kulturní město je známé především tím, že zde sídlí nejstarší univerzita v Evropě.  Její starobylé středověké centrum tvoří převážně cihlové věže, paláce, kostely, podloubí a úžasná muzea v odstínech červené a oranžové. Přes všechna tato lákadla Bolognu nenavštěvuje moc turistů, její krásu znají spíše jen Italové. Bologna je také vyhlášená svou vynikající kuchyní, údajně se zde podávají ta nejlepší italská jídla. Z místních památek jistě stojí za vidění obrovská bronzová fontána Fontana del Nettuno z roku 1566, budova a muzeum Palazzo Comunale, vládní palác Palazzo del Podesta, kostel San Petronio či palác Palazzo dell´Archiginnasio. V roce 1109 se začalo se stavbou věží Torre Garisenda a Torre degli Asinelli, které městu dominují. Nejúchvatnější bolognskou ulicí je Strada Maggiore.

Florencie
Florencie je metropolí italského Toskánska a její historické centrum je od roku 1982 zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Město je doslova přeplněno památkami, freskami, obrazy a sochami z období renesance. Stojí zde nespočet muzeí, kostelů, paláců a galerií. Srdcem a dominantou Florencie je dóm Santa Maria del Fiore stojící na náměstí Piazza del Duomo. Jde o gotickou katedrálu toskánského typu doplněnou o renesanční kupoli. Samostatně pak stojí campanile (zvonice) a baptisterium, které je nejstarší budovou ve městě. Za katedrálou se nachází Museo dell´Opera del Duomo, kde jsou umístěna mnohá umělecká díla. Kostel Orsanmichele je známý především díky svým nádherným sochám, které zdobí jeho fasádu. Ve Florencii najdeme světoznámou Galerii Uffizi, která uchovává nejúžasnější sbírku renesančního malířství na světě. Jsou zde obrazy umělců z Holandska, Španělska i Německa. V Museo Nazionale del Bargello je k vidění zase sbírka gotického a renesančního sochařství, která patří k nejvýznamnějším v Itálii. Kostel Santa Croce je místem posledního odpočinku mnoha významných obyvatel Florencie. Je vyzdoben freskami od Giotta a mnoha dalších známých umělců. Nedaleko najdeme také nejstarší florentský kostel San Lorenzo. Byl postaven již v roce 393 a v 11. století byl přestavěn do dnešní podoby podle návrhu Fillipo Brunelleschiho. V Galerii dell´Accademica je uložen nejslavnější Michelangelův renesanční výtvor – socha Davida. Krásnou fasádu i interiér má také kostel Santa Maria Novella. Interiér zdobí trojice cyklů fresek a jeden z nejvlivnějších obrazů rané renesance. Ve Florencii se dochoval most Ponte Vecchio, který jako jediný za 2. světové války nacisté ušetřili při svém útěku před armádou spojených států. Odolal tak již záplavám, občanským nepokojům i válce.

Siena
Město Siena se rozkládá v srdci Toskánska mezi řekami Arbie a Elsa. Má nádherné historické centrum, které oplývá mnoha architektonickými památkami. Toto cihlové středověké město se stalo jedním z nejzachovalejších v Itálii. V minulosti zde totiž nebyly bourány staré stavby, aby byly nahrazeny novými. Centrum Sieny bylo zapsáno do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Městu vévodí Dóm, který je jednou z nejkrásnějších gotických staveb v Itálii. V centru města se nachází náměstí Campo, které se stává dějištěm slavných koňských dostihů Palia. Náměstí je také ob