Parma, hlavní město labužníků a gurmánů

Parma, hlavní město labužníků a gurmánů

Parma, malé provinční městečko, nacházející se na polovině cesty mezi Milánem a Bolognou, se v posledních letech stalo vyhledávaným cílem mnoha návštěvníků. Ti sem přijíždí obdivovat nejen historicky zajímavou část města, ale především si vychutnat klidnou a bezstarostnou atmosféru, kterou je Parma doslova prodchnuta na každém kroku.

Ačkoliv se dodnes žádné záznamy o vzniku města nedochovaly, předpokládá se, že podobně jako v nedaleké Bologne, byli prvními osídlenci Etruskové. Římané zde převzali nadvládu ve 2. století př.n.l., pro Parmu však nastaly krušné časy. Během neustálého dobývání a drancování byla několikrát zničena a od základů znovu vystavěna. Teprve ve středověku, kdy se stala hlavní zastávkou na cestě spojující Řím a severní státy Evropy, se dočkala významnějšího rozvoje. A právě z této doby pochází i vůbec nejznámější parmská stavba, kterou představuje nádherné baptiserium. Věž ve tvaru osmiúhelníku, postavená z růžového veronského mramoru, se stala právem obdivovaným symbolem města. Stojí na centrálním náměstí, v těsném sousedství románské katedrály. Ta je nepřehlédnutelnou dominantou města. Pochází z konce 11. století a celková doba stavby se protáhla na šedesát let. K neuvěřitelné škodě byla pouhý rok po dokončení vážně poškozena ničivým zemětřesením a musela být přestavěna. Její interiéry dodnes přechovávají umělecké klenoty a díla významných umělců. Za všechny jmenujme alespoň Benedetta Antelamiho a  Corregia, jehož  nástropní fresky zdobí i loď sousedního chrámu sv. Jana Evangelisty.

Milovníci vážné hudby by určitě neměli vynechat prohlídku operního domu. Teatro Regio je nejčastěji skloňováno se jmény slavných parmských rodáků – skladatele Giuseppe Verdiho a dirigenta Artura Toscanini. Zatímco Verdi vyrůstal v nedalekém Bussetu, Toscaniniho rodný dům stojí v Parmě dodnes a slouží jako muzeum, které návštěvníky seznamuje s významnými mezníky v životě tohoto hudebního velikána.

Parma se však do světového povědomí dostala především jako hlavní město všech labužníků a gurmánů. Vždyť kdo by neslyšel o slavné parmské šunce či parmezánu? Aby dostala šunka ten pravý šmak, musí dozrávat 14 až 18 měsíců. Na správný postup dohlíží „šunkařské konsorcium“, které hlídá, aby tato lahůdka neztratila nic ze své pověsti. Výrobci parmezánu šli ještě dále a doslova uzákonili oblasti, v nichž se může sýr vyrábět. Jeho nezaměnitelná štiplavá chuť vzniká díky speciální receptuře, jež byla objevena teprve na počátku 20. století a podle které na jedno kilo této lahůdky je potřeba 16 litrů mléka. Snad právě pro svou pověstnou lásku ke všem delikatesám se Parma stala i sídlem Evropské asociace pro bezpečnost potravin.

- red -

Další články, které mimo jiné na stránkách o Itálii najdete, jsou:
Kalábrie - cesta do italského ráje
Sicílie – ostrov s královnou sopek a antickým bohatstvím
Pompeje - město v popelu
Sardinie - ostrov kamenných věží
Padova

Článek byl zobrazen 7 618 krát.