Benátské gondoly – romantické i tajemné

Benátské gondoly – romantické i tajemné

K neodmyslitelným symbolům italských Benátek patří gondoly – dlouhé protáhlé lodě s plochým dnem, které se klouzavým pohybem pohybují po klidných vodách zdejších kanálů. Tradice těch dnešních gondol sahá až do 15. století, jejich původ je však opředen tajemstvím.

První gondoly se vyráběly ve velkých docích, kde se jinak sestavovaly hlavně velké námořní a obchodní lodě. Odborníci tvrdí, že historie těchto loděk sahá až do roku 697, ale první písemná zmínka pochází z roku 1094, kdy se slovo „gondola“ objevilo v předpisech usměrňujících lodní dopravu v laguně. Jak ovšem tato plavidla přišla ke svému jménu, není jasné. Někdo tvrdí, že je slovo maltézského či tureckého původu, jiní si zase myslí, že je název jasně řecký. Tou nejdivočejší teorií je, že název gondola označoval loďku, na které Charón odvážel mrtvé do podsvětí. Mnoho lidí si tuto teorii pocházející z klasické mytologie vzalo k srdci a loďky, které jsou pro jiné tak romantické, jim nahánějí hrůzu. Nejen svou černou barvou jim totiž připomínají plující rakve.

Vývoj gondol byl postupný, původně šlo o to, vytvořit loď, která by zajišťovala dopravu na mělkých benátských vodách. Ve 13. století mělo plavidlo 12 vesel, v 15. století došlo k jeho zmenšení, ale zase bylo doplněno kabinkou, které se říká „felze“. Posléze se začaly vyrábět gondoly mající dnešní podobu. Majitelé si své gondoly začali všelijak zdobit a dokonce se předháněli v tom, kdo má loďku hezčí. Roku 1562 byl proto ustanoven zákon, který zakazoval jakoukoliv okázalost. Právě od té doby jsou gondoly pouze černé, strohé a mají povoleno mít jen tři ozdobné prvky: vlnitou záď, dva mořské koníky a na přídi charakteristickou ozdobu s několika hroty.

Ozdobě na přídi se říká „pettine“ a její původ a symbolika není znám. Některé loďky mají na těchto ozdobách hrotů pět, jiné zase šest. Traduje se, že by tyto hroty měly snad symbolizovat šest benátských čtvrtí. Jeden z hrotů vždy směřuje do lodi, je považován za symbol buď dóžecího paláce, ostrova Giudecca, Kypru, který býval benátskou kolonií, nebo náměstí Piazza San Marco. I o tom, co představuje velká lopatka nahoře, se vedou spory. Údajně je symbolem pro moře, lilii, dóžecí klobouk, benátskou halapartnu nebo most Rialto. Odkud tato tradice zdobení loďek pochází, se informace také rozbíhají, možná byly ozdoby inspirovány římskými galérami, pohřebními loďkami ve starém Egyptě nebo soudcovskou sekyrou. To už zůstane navždy záhadou.

Návštěvníci Benátek si dnes mohou gondoly po kupě prohlédnout v přístavišti Squero - San Trovaso, kde loďky nejen kotví, ale také se vyrábí. Starší gondoly se většinou opravují, nových se vyrobí jen několik za rok. V osmnáctém století se jich vodami benátských kanálů plavilo několik tisíc, v současnosti se počítají v řádu stovek. Většina z nich dnes již neslouží jako hlavní dopravní prostředek, ale jen k potěše turistů.

Vyrobit takovou gondolu není nic jednoduchého, každá váží kolem 700 kilogramů, skládá se z 280 součástek a je vyrobena z 8 různých druhů dřeva – lipového, modřínového, dubového, jedlového, třešňového, mahagonového, ořechového a jilmového. Na délku lodě měří průměrně jedenáct metrů a doplněny jsou samozřejmě veslem z bukového dřeva a typickou vyřezávanou veslovou vidlicí, která se nazývá „forcola“. Přes všechny tyto rozměry lze s lodí velice obratně a zároveň jednoduše manévrovat, což bez problémů zvládne jediná osoba. Zkušenému gondoliérovi je pak umožněno osm různých manévrů s veslem. Aby byla lépe vyrovnána váha gondoliéra, začaly být gondoly od 19. století vyráběny s jednou stranou o 24 cm delší než druhou.

Nejvíce gondol můžete samozřejmě spatřit na kanálu Canal Grande, který je se svou délkou 4 kilometrů hlavní tepnou města. Překlenují ho tři mosty, první dřevěný most byl postaven již v roce 1264. Od 16. století jsou oba břehy spojeny také kamenným mostem, který má dvacet osm metrů dlouhý oblouk. Je to slavný most Ponte di Rialto postavený sochařem da Pontim. Posledním mostem je Ponte dell´Accademia. Canal Grande je každoročně dějištěm slavnosti Regata Storica. Na vodě jsou v té době k vidění krásné historické gondoly zdobené květy a vlajkami.

Plavba na gondole je dnes poměrně drahou záležitostí, proto je využívají především turisté. Přes Velký kanál plují také jakési trajekty „traghetti“, které jsou nejlevnější formou přepravy na gondole. Přesto je dobré se na ceně s gondoliérem dohodnout předem, za překročení určitého časového limitu se připlácí, stejně tak jako za gondolu s hudbou. Ceny jsou vždy uvedeny za celou gondolu, ne za osobu a do jedné loďky se vejde až pět lidí. Takže pokud netoužíte po romantické plavbě ve svou, určitě se vyplatí domluvit se s dalšími zájemci.

- jap -

Další články o Benátkách na Světadílech:
Obecně o Benátkách 
Eurovíkendy: Benátky – co si nenechat ujít při návštěvě Benátek 
Benátky - palác Ca´d ´Oro 

Článek byl zobrazen 30 381 krát.