Piacenza

Piacenza

V Piacenze sice příliš turistů nepotkáte, ale město vyniká příjemně neokázalým starým centrem, plným středověkých a renesančních budov. Historie Piacenzy sahá až do doby Římanů. Leží nedaleko řeky Pád a sloužila jako opevněný tábor střežící nížinu před útoky Hannibala a Keltů. Centrum města si uchovalo římskou komunikační síť.

Původní římská osada Piacenza se díky své poloze v Pádské nížině stala důležitým sídlem vojenské posádky. Rozložení ulic starého centra dodnes odpovídá původnímu plánu z dob, kdy město bylo římskou kolonií.

Z památek je nejdůležitější Museo Civico, které sídlí ve velkém paláci Palazzo Farnese, jehož výstavba začala v roce 1558. Museum nabízí návštěvníkům směsici plastik a obrazů. Nejcennějším exponátem je Madona s dítětem a Janem Křtitelem od Botticelliho. Najdete zde také zbrojnici a archeologické oddělení, kde pečují o další skvost tzv. Fegatu di Piacenza – (Játra z Piacenzy) - etruský bronz představující ovčí játra a popsaný jmény božstev. Kdysi jej používali kněží při věštbách.

Významným místem města jsou 2 bronzové jezdecké sochy na ústředním náměstí Piazza Cavalli, práce Francesca Mochiho, sochaře 17. století a žáka Giambologni.  Představují Alexandra Farnese, šlechtice a žoldnéře, a jeho syna Ranuccia. Z náměstí můžete přejít k lombardsko-románské katedrále (1122 – 1233) na konci hlavní ulice Via XX Settembre, k jejíž prohlídce hezkého interiéru není třeba mnoho času. To samé platí o kostelu Sant´Antonino, který je známý díky basreliéfům z 12. století na hlavních dveřích.

Za sochami stojí Palazzo del Comune, zvaný také „Il Gotico“. Stavba tohoto cihlového paláce v lombardském gotickém slohu s cimbuřím byla zahájena na konci 13. století. V interiéru Dómu s kampanilou z 14. století v lombardském románském stylu na konci Via XX Settembre je třeba zmínit Guercinovu malovanou kopuli a středověkou fresku v apsidě a příčné lodi. U hlavního vchodu uvidí návštěvníci také fresku se světci, kteří se vzhledem podobají členům kongregace.