Segesta

Segesta

V severozápadní části Sicílie se v provincii Trapani rozkládá město Segesta, jehož historie sahá daleko do minulosti. Bylo založeno asi 1200 let před Kristem a představovalo centrum elymského národa. Elymové byli jedním z původních národů Sicílie. V 5. století před naším letopočtem vystavěli v blízkosti Segesty jedinečný dórský chrám, který je dnes vyhledávanou turistickou atrakcí.

V Segestě kdysi žili nejen Elymové, ale také iónští Řekové. Elymové se tak brzy helenizovali a převzali znaky řeckého života. Město po dlouhou dobu soupeřilo s dnešním městem Selinute. Proběhlo mezi nimi mnoho bitev, ale ta poslední měla dopad na celou Sicílii. V roce 415 před Kristem totiž Segesta požádala o pomoc Athény, což vedlo ke katastrofální krvavé athénské výpravě na ostrov. Později požádala o pomoc ještě Kartagince a ti dílo zkázy dokončili – srovnali Selinute se zemí. Segesta pak držela s Kartágem spojenectví, kvůli čemuž byla okolo roku 400 před Kristem obléhaná Dionýsem Syrakuským a později zničena Agathoklem.

Město se muselo po porážce nějakou dobu vzpamatovávat, ale v roce 276 př. n. l. se spojilo s králem Pyrrhem. Nakonec však roku 260 př. n. l. změnilo strany a nastolilo spojenectví s Římany. Segestě byl nakonec přiznán status svobodného města.  Rozvoj a vlastně i celá existence tohoto vyspělého města byla ukončena nájezdem Vandalů. V současnosti můžeme obdivovat pouze pozůstatky starověké Segesty, které se rozkládají na vrchu Monte Barbaro, ve výšce 305 metrů nad mořem. Z vrcholu je krásný výhled na údolí vedoucí k zálivu Castellamare.

O struktuře města toho není příliš známo, pravděpodobně však bylo vystavěno na terasách, čímž se stavitelé umně vyhnuli zdejšímu příkrému terénu. Podle nedávných archeologických zjištění obývali Segestu po nějaký čas také muslimové, kteří zde vybudovali vlastní pohřebiště a ve 12. století nechali v blízkosti normanského hradu vystavět mešitu. Ta byla zničena po roce 1200 po Kristu, kdy sem přišel nový křesťanský panovník. Ve druhé polovině 13. století bylo město opuštěno. Zachovat se podařilo divadlo s půlkruhovým hledištěm ve skále, kde se dodnes pořádají nejrůznější představení.

Na kopci, mimo oblast, kde se rozkládala starověká Segesta, se podařilo dochovat dórský chrám z 5. století před Kristem. Je tvořen šesti sloupy na šířku a čtrnácti na délku, ovšem sloupy postrádají typické vroubkování. S největší pravděpodobností nebyl tento chrám nikdy dokončen, chybí mu totiž určité části, včetně zastřešení. Chrám je tak dosti netradiční – jde o řeckou stavbu postavenou ve městě, kde žilo převážně neřecké etnikum. Přesto, že chrám není kompletní, působí uceleně a dodnes dominuje zdejší kopcovité krajině.