Kostel Orsanmichele

Kostel Orsanmichele

Ulici Via dei Calzaiuoli v italské Florencii dominuje nádherný dvoulodní kostel Orsanmichele, jehož fasáda je ozdobena množstvím jedinečných soch. Prohlídku kostela Orsanmichele by žádný návštěvník Florencie neměl vynechat, patří totiž mezi její architektonické skvosty.

Název Orsanmichele byl odvozen od pojmenování modlitebny San Michele ad Hortum ze 7. století, která byla vystavěna v zahradě dávného a dnes již neexistujícího benediktinského kláštera. Poté, co klášter zanikl, byla v místě původní modlitebny vystavěna ke konci 13. století obilnice s tržnicí. Na jednom ze zdejších sloupů byl namalován údajně zázračný obraz Panny Marie a tak si místo udrželo svůj náboženský význam. Mnoho věřících jej uchovávalo v úctě a přicházely sem také davy poutníků.

V roce 1302 podlehla obilnice požáru. V roce 1337 pak byla započata výstavba současné čtvercové věžovité budovy s podloubím v gotickém stylu. Původně budova sloužila pro trh s obilím. Budova však byla během 14. století ještě několikrát přestavěna a nakonec v ní byl v roce 1380 zřízen kostel. Zkomolením původního názvu svatostánku San Michele ad Hortum dostal jméno Orsanmichele. Kostel se nacházel ve spodní části budovy, zatímco obilnice byla přemístěna do její horní části. Mohla tak být případně využívána v dobách obléhání města. Obilí se sem ukládalo až do 16. století. Dnes se v těchto prostorách nachází výstavní sály. 

Výzdobu budovy dostaly na starost v roce 1339 městské cechy. Jejich úkolem bylo opatřit každý výklenek na fasádě sochou patrona příslušného florentského cechu. Na výzdobě kostela se tak podílela nakonec spousta raně renesančních sochařů, jako byli například Donatello, Verrocchio, Ghiberti a Luca della Robbia. V současnosti byly již mnohé sochy nahrazeny kopiemi.

Přestože kostel stojí na hlaví pěší zóně, je považován za jakousi oázu klidu. Jeho tmavý interiér rozjasňují četné fresky na sloupech a klenbách. Pochází z 15. století a jsou na nich vyobrazeni patroni jednotlivých florentských cechů. Na okenních vitrážích jsou patrné scény ze života Panny Marie. Z roku 1359 pochází mramorový svatostánek umístěný v pravé kostelní lodi. Je dílem Andrey Orcagny a najdete v něm obraz „Madona s dítětem“ z roku 1347, který namaloval Bernard Daddi. Svatostánek nacházející se v interiéru kostela Orsanmichele je největším svého druhu v celé Itálii. V levé lodi kostela je k vidění oltář svaté Anny z roku 1526, který zdobí mramorové sousoší od vrcholně renesančního sochaře Francesca da Sangalla (1494–1576).