Forum Romanum - informace o římské památce

Forum Romanum - informace o římské památce

Srdcem antického Říma a také jeho nejstarší částí je Forum Romanum, na němž se nacházelo mnoho významných staveb. V období antiky byla oblast centrem veškerého dění, zdejší prostory byly s oblibou využívány řečníky a politiky. V současné době se zde bohužel nachází jen ruiny staveb, které byly svědkem toho, jak se psaly světové dějiny.

Dávno předtím, než bylo mezi pahorky Palatinem, Kapitolem a Esquilinem vystavěno Forum Romanum, se zde rozkládalo jen bažinaté území. To bylo za vlády římského krále Targuinia Prisca v 6. století před Kristem vysušeno pomocí etruského kanalizačního systému Cloaca Maxima. Díky němu mohla být voda odváděna do řeky Tibery. Následně v těchto místech vyrostlo pohřebiště, které náleželo k nedaleké malé vesnici. Místo mělo v následujících letech ještě další využití, sloužilo jako skládka či veřejné tržiště. Je docela možné, že právě z té doby pochází slovo „forum“, které je možné z latiny přeložit jako „venku“.

Nakonec zde bylo vystavěno rozsáhlé dlážděné náměstí, na němž postupem času začaly vyrůstat první budovy. Historie těch nejstarších sahá do 7. století před Kristem, tedy do doby vlády prvních etruských králů. V období panování Julia Caesara a následným rozvojem císařství se zde začaly objevovat stavby spojené s politickým, náboženským a občanským životem.  Kromě patricijských domů zde jako houby po dešti vyrostly obchody, chrámy, baziliky a trhy. V tomto období nastala doslova stavební horečka, která měla za následek nepokoje mezi lidmi v důsledku bojů o lepší místa. Politici se samozřejmě předháněli také v tom, čí stavba bude honosnější. Nejčastěji používaným stavebním materiálem byl mramor, pozlacený kov a opracované kameny. Stavební boom ustal na počátku 2. století našeho letopočtu. Důvod byl jednoduchý – už nebylo kde stavět.

Forum Romanum začalo ztrácet na významu v období pádu Římské říše. Na stavbách se tehdy začal projevovat zub času. Z vyspělého a honosného města se tak poměrně rychle stávaly ruiny. Všemu dopomohl ještě rozsáhlý požár, který město pohltil ve 3. století. Následovalo několik ničivých zemětřesení a dílo zkázy dokonali barbarští dobyvatelé. Mramorové kameny, které byly použity na výstavbu zdejších domů, byly rozebrány a odvezeny do jiných částí Itálie, kde se použily k výstavbě kostelů a paláců. Také řada místních obyvatel poodnášela stavební materiál a začala si s ním vylepšovat své skromné příbytky. Nakonec se z Fora Romana opět stal neupravený zarostlý prostor, který neměl daleko k dávným bažinám. Prostor sloužil po dlouhou dobu jako pastvina pro hospodářská zvířata, proto se mu začalo hanlivě říkat „campo vaccino“, tedy „pastvina pro krávy“.

V 18. století objevili oblast archeologové, kteří se ihned pustili do vykopávek. Pomalu a opatrně odkrývali pozůstatky jednotlivých antických staveb, až nakonec světlo světa opět spatřilo celé Forum Romanum. První ucelený archeologický průzkum proběhl na přelomu 18. a 19. století pod vedením italského archeologa Carla Fea. Tomu se v roce 1803 podařilo objevit pozůstatky mohutného oblouku Septimia Severa a později i dalších chrámů. Po těchto objevech začalo místo přitahovat badatele ze všech koutů světa. Hlavní archeologické práce byly dokončeny na počátku 20. století a podařilo se během nich odkrýt ruiny mnoha chrámů a bazilik. Archeologické práce však v malé míře pokračují dodnes. Návštěvníci Říma si tak mohou prohlédnout alespoň zlomek těchto krásných antických památek, jež kdysi dominovaly bohatému Foru Romanu.

Pokud chcete shlédnout Forum Romanum jako celek, nejlepší výhled na něj se naskýtá z Via del  Campidoglio a ze schodiště za Senátorským palácem. Hlavní vchod se nachází na Via dei Fori Imperiali, kudy je možné se dostat na hlavní římskou ulici Via Sacra, jež protíná celé Forum Romanum. Vystoupat po ní můžete až na pahorek Palatin nebo ke Koloseu. K nejzachovalejším stavbám patří chrám Antonina a Faustiny, který nechal vystavět císař Antonius Pius v roce 141 našeho letopočtu na památku své milované ženy Faustiny. V 11. století byl chrám přestavěn na kostel San Lorenzo in Miranda. Další dochovanou stavbou je Bazilika Aemilia z roku 179 př. n. l., která patřila k nejkrásnějším na celém Foru Romanu. V roce 410 však byla při útocích téměř srovnána se zemí.

Nepřehlédnutelnou stavbou Fóra je cihlová budova Curia neboli Senát, v níž – jak je podle názvu patrné, sídlil římský senát tvořený třemi stovkami senátorů. Nedaleko se tyčil oblouk Septimia Severa postavený roku 203 našeho letopočtu na oslavu vojenských vítězství císaře Septimia. Díky harmonickým proporcím je považován za skvost mezi stavbami svého druhu. Nad obloukem jsou patrné pozůstatky cihlové zdi, která byla kdysi řečnickou tribunou Imperial Rostra. Právě odtud údajně po smrti Julia Caesara pronesl svou slavnou řeč Marcus Aurelius. Před zmiňovanými stavbami se rozprostíralo jakési náměstí nazývané Comitium, které pravděpodobně sloužilo jako shromaždiště a centrum veškerého městského života. Konaly se zde pohřby, proslovy, procesí a byla na něm vyhlašována soudní rozhodnutí.

Nejstarší stavbou na fóru byl Tempio di Saturno neboli Saturnův chrám, ze kterého se do dnešních dní bohužel podařilo dochovat jen osm iónických sloupů. Chrám byl postaven roku 749 před Kristem a byl pojmenován po bohu setby a zemědělství Saturnovi, kterému je také zasvěcen. V chrámu byla uložena státní pokladnice se zlatem a stříbrem. Téměř nic se nepodařilo dochovat z Basiliky Giulia, v níž v roce 54 před Kristem sídlil nejvyšší soud. Na místě z ní zůstaly jen schody. Opodál se tyčí tři osamocené sloupy, které jsou pozůstatkem z chrámu Tempio di Castore e Polluce, jež byl centrem jednoho z antických římských kultů.

Důležitou stavbou Fora Romana byl kruhový chrám Tempio di Vesta, v němž stejně tak jako v sousedním Atriu Vestae, sídlily vestálky. Tyto kněžky byly strážkyněmi posvátného ohně, což byl velmi významný post, proto jej mohly vykonávat jen vznešené patricijské dívky. Ve Vestině chrámu musely vestálky neustále udržovat hořící oheň, který byl symbolem věčného Říma a přinášel městu blahobyt. Pokud plamen zhasl, bylo to považováno doslova za tragédii, za zlé znamení a předzvěst pádu Říma. Za nedodržení povinností čekalo tyto ženy kruté bičování. Pokud ale naopak odváděly svou práci svědomitě, mohly se těšit vysokému společenskému postavení a získaly i určitá práva. Ohně se rituálně zhášely pouze v první den římského Nového roku, což připadá na 1. března.

Nedaleko atria se tyčí impozantní a nepřehlédnutelné pozůstatky Basiliky di Massenzio. Podařilo se z ní totiž dochovat tři obrovské oblouky. Jednou z posledních památek, které je možné ve zdejších ruinách rozpoznat, je triumfální Titův oblouk z roku 81 našeho letopočtu. Měl připomínat Titovo vítězství nad Židy a zničení jeruzalémského chrámu v roce 70. našeho letopočtu. Oblouk je vyzdoben reliéfy, na nichž je vyobrazen triumfální návrat císaře Tita z Palestiny do Říma. Forum Romanum je v současné době považováno za jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť na světě. Přestože již nemůže ohromovat návštěvníky svou antickou krásou, je atraktivní svou zašlou slávou a tajemnou atmosférou.

Fotogalerie