San Giovanni in Laterano - informace o římské památce

San Giovanni in Laterano - informace o římské památce

Basilica di San Giovanni in Laterano, tedy Lateránská bazilika sv. Jana nebo také bazilika svatého Jana v Lateráně je jednou ze čtyř římských patriarchálních bazilik. Byla postavena ve 4. století našeho letopočtu a dnes je hodnostně nejvyšším kostelem katolické církve. Tuto skutečnost potvrzuje i nápis „Omnium urbis et orbis ecclesiarum mater et caput“ – tedy „Matka a hlava všech kostelů města a světa“.

Baziliku ve 4. století nechal postavit císař Konstantin, který ji zasvětil sv. Janu Křtiteli a Janu Evangelistovi. Během staletí byla několikrát vypleněna barbary, vypálena a také poškozena zemětřesením. Z toho důvodu prošla řadou rekonstrukcí a oprav. Moderní vzhled získal tento papežův kostel až v 17. století, kdy proběhly rozsáhlé renovace nejen fasády, ale také interiéru. Poslední důležitá architektonická změna proběhla v 80. letech 19. století, kdy došlo k rozšíření presbytáře.

Travertinová fasáda baziliky z roku 1735 je dílem Alessandra Galilei a je rozdělena na portikus a lodžii. Na horní římse je umístěno 15 obrovských soch, vysokých 7 metrů, které jsou vidět z velké dálky. Jde o sochy učitelů církve, mezi nimiž stojí sám Ježíš Kristus a kolem něj oba svatí Janové. Jako učitelé církve byli papežem označováni světci, kteří měli zásadní význam pro teologické myšlení. Do kostela vede z portika pět dveří, kterými se dá dostat do každé z pěti lodí uvnitř. Do hlavní lodi vedou centrální bronzové dveře, které původně pocházejí z budovy Kurie (Senátu), jež se nachází na římském fóru. Do baziliky byly přeneseny v roce 1660. Úplně napravo jsou dveře označované jako „Svatá brána“, které se mohou otevřít pouze ve Svatý rok, tedy jednou za 25 let.

Interiér Lateránské baziliky sv. Jana působí poněkud chladně a neútulně, nedá se mu však upřít velkolepost. Až do roku 1870, kdy papežský Řím dobyla vojska savojské monarchie, zde bývali korunováni papežové. Monumentální velkolepost baziliky utvářejí především díla Francesca Borrominiho. V roce 1646 jej papež Inocenc požádal, aby v rámci příprav na Svatý rok, provedl celkovou renovaci kostela. Borromini vytvořil v hlavní lodi 12 výklenků, do kterých byly později umístěny obří barokní sochy apoštolů. U každé z nich je uvedeno apoštolovo jméno. Rozpoznat tak můžete sv. Matouše, který stojí jednou nohou na pytli s penězi, protože byl celníkem nebo sv. Bartoloměje s nožem, jakožto symbolem mučednické smrti. Umělecky největší hodnotu však mají čtyři sochy Camilla Rusconiho: Matouš, Jakub Starší, Ondřej a Jan.

Aby Borromini uchoval alespoň něco z původního stylu kostela, vybral několik středověkých uměleckých děl a zasadil je do umělecky vytříbené barokní výzdoby. Vytvořil také náhrobky u sloupů bočních lodí. Dlažba, která se nachází v centrální lodi, byla vytvořena za vlády papeže Martina V. (1417 – 1431). Jeho bronzovou sochu si můžete prohlédnout před hlavním oltářem.

Na konci 16. století byla Giacomem della Porta zrenovována příčná loď. Fresky znázorňující křest Konstantina a založení baziliky byly namalovány pod vedením Cavaliera d´Arpino. Nádherný gotický baldachýn s freskami pochází z roku 1367. Dvě stříbrné schránky nad freskami uchovávají hlavy sv. Petra a sv. Pavla. V apsidě je mozaika zobrazující řadu postav různých velikostí, kterou se podařilo dochovat z původní baziliky ze 4. století. Malá postava klečící u nohou Panny Marie je papež Mikuláš IV., který ve 13. století nařídil mozaiku zrekonstruovat. Dveřmi situovanými před příčnou lodí se dostanete do křížové chodby a menšího muzea. Křížovou chodbu v letech 1215 až 1223 postavil mistr techniky zvané „cosmati“ Pietro Vassalletto a vyzdobil ji krásným mozaikovým vlysem. U zdi stojí umělecká díla pocházející z původní baziliky. Mezi nimi je uložen dokonce jeden z nejstarších papežských trůnů.

Bočním vchodem je možné vyjít na náměstí Piazza San Giovanni in Laterano, na kterém stojí nejvyšší a nejstarší obelisk v Římě. Nalevo stojí baptisterium a napravo se nachází Lateránský palác. Boční vchod do baziliky tvoří portikus s lodžií, kterou v roce 1586 navrhnul Domenico Fontana. Nahoře jsou dvě věže, které již ve 13. století sloužily jako zvonice kostela.

Fotogalerie