Palatin

Palatin

Palatin je jedním ze sedmi známých pahorků nacházejících se na území Říma. Ve starší době kamenné se na něm rozkládaly skromné osady, později pak obytná čtvrť pro římskou elitu a nakonec i staré císařské paláce. Z těch se do dnešní doby podařilo dochovat jen ruiny, ale díky rozsáhlé práci archeologů se pomalu daří sestavovat obraz tehdejší palácové zástavby.

Palatin je ideálním místem pro výlet, je plný svěží zeleně a často zde fouká příjemný vánek. Cesta je lemována fontánami s pitnou vodou a také dostatečným počtem laviček. Pro běžného nezasvěceného návštěvníka je však problém identifikovat konkrétní antické stavby. Žádná totiž není zcela zachovalá, přesto jsou všechny naprosto úchvatné a za návštěvu rozhodně stojí. Jsou značně rozlehlé a mají složitý půdorys, pod stavbami se nachází obrovské podzemní prostory, které sloužily jako dílny, sklady a chodby.

Palatin je spojován se jmény zakladatelů Říma, bratry Romulem a Remem. Dvojčata na tomto kopci pravděpodobně žila s pastýřem Faustulem. Právě on bratry našel, když je vyplavila řeka na břeh. V období pozdní republiky, tedy ve 2. a 1. století před naším letopočtem na Palatinu bydlely významné osobnosti jako Cicero, politici Crassus, Catulus a řečník Hortensius. Jakmile Octavius (pozdější Augustus) opustil své sídlo nedaleko fóra a koupil si zde od Hortensia dům, stal se Palatin domovem těch nejvýznamnějších osobností Říma. Samotný kopec nikdy nebyl tak vysoký jako dnes, z velké části je tvořen vrstvami zbylého stavebního materiálu ze starších staveb. Údajně se může jednat až o 15 metrovou vrstvu.

Kopec si oblíbili především císaři, kteří jej obývali až do 4. století našeho letopočtu, kdy se Konstantin přestěhoval do svého nového hlavního města v dnešním Turecku. Císař Octavius žil poměrně střídmě, totéž se však nedá říct o jeho následovnících, především pak o Domitianovi, Neronovi a Septimiu Severovi. Jejich nekontrolovatelná touha po bohatství učinila z Palatina centrum přepychu. Však také ze samotného slova Palatin vzniklo naše označení pro „palác“.

V současné době je možné Palatin rozdělit na tři části. V té první najdete trosky císařských rezidencí, především paláce flaviánského císaře Domitiana. Palác se skládá ze dvou částí – soukromé a veřejné. Po Via di San Bonaventura se dostanete ke zbytkům Domus Flavia s bazilikou a audienční síní Aula regia. V bazilice se projednávaly soudní případy, které vyžadovali osobní přítomnost císaře. Nacházela se zde také obrovská jídelna pro státní recepce, tzv. triclinium, která byla zdobena různobarevným mramorem a po jejích stranách byla nádvoří s fontánami. Domitian vybudoval toto sídlo společně s architektem Rabiriem na základech dřívějších Tiberiových, Neronových a dalších staveb.

Pokud budete pokračovat dále, narazíte na pozůstatky Domitianova stadionu. Tato rozlehlá stavba sloužila jako závodiště nebo stadion. Napravo od ní jsou vidět zbytky budovy Domus Augustana, kterou kdysi zdobily klenuté chodby, fontány, bazény i nádvoří. Z terasy se naskýtá fantastický výhled na Circo Massimo a na protější kopec Aventin. V bývalém klášteře můžete navštívit malé muzeum Antiquarium del Palatino, v němž jsou vystaveny archeologické nálezy z okolí. Hned před muzeem jsou rozesety zbytky komplexu Domus Flavia.

Jihozápadní konec pahorku je posetý fragmenty osad z doby železné, tedy z doby Romula a Rema. Najdete zde Apollonův chrám a také chrám bohyně Magna Mater. Rozpoznat jdou i dva domy z doby pozdní republiky – Casa di Livia a Casa di Augusto, které jsou bohužel pro veřejnost uzavřeny. Na Palatinu se rozprostírá rovněž renesanční park Orti Farnesiani z 16. století, který byl kdysi plný vzácných druhů rostlin. Ze dvou zdejších altánů je krásný výhled na Forum Romanum. Po kamenném schodišti je možné sestoupit k nádhernému nymfeu.