Andělský hrad - Castel Sant´Angelo

Andělský hrad - Castel Sant´Angelo

Jednou z nepřehlédnutelných staveb Říma je i mohutná kruhovitá stavba Andělského hradu (Castel Sant´Angelo). Stojí na pravém břehu řeky Tibery a postavit jej v letech 135 - 139 nechal římský císař Hadrián jakožto rodinné mauzoleum. Z toho důvodu se dříve Andělskému hradu říkalo také Hadriánovo mauzoleum čili Hadrianeum.

Přestože s výstavbou mauzolea začal císař Hadrián v roce 135 po Kristu, sám se dokončení stavby nedočkal, o čtyři roky později ji dokončil jeho nástupce Antonius Pius. Kruhový hrad má čtvercovou základnu, která je 89 metrů dlouhá a 15 metrů vysoká. Její součástí je Aureliánská zeď, která byla vystavěna až sto let poté, co bylo mauzoleum dokončeno. Součástí Andělského hradu jsou čtyři věže, které byly pojmenovány po sv. Matoušovi, Janovi, Markovi a Lukášovi.

Během staletí své existence byl Andělský hrad několikrát pobořen, přestavován a opravován. Kromě toho, že fungoval jako Hadriánovo mauzoleum, měl i jiné využití. Po dlouhou dobu sloužil jako papežská pevnost, kterou s Vatikánem, konkrétně tedy s chrámem sv. Petra, propojoval tunel v hradbách zvaný Passetto di Borgo. Tato 800 metrů dlouhá úniková cesta byla vystavěna v roce 1277 speciálně pro papeže a vedla po vrcholu dlouhé zdi. V bouřlivých dobách zde papežové nacházeli útočiště. V současnosti je její část přístupná veřejnosti.

Pevnost později sloužila také jako rezidence a dokonce i vězení a mučírna pro odpůrce režimu a kacíře. Říká se, že byl v jedné ze zdejších cel vězněn i astronom Giordano Bruno. V současnosti v Andělském hradě sídlí muzeum přibližující návštěvníkům historii samotné stavby, ale i italské metropole. Andělský hrad získal svůj název podle legendy, která praví, že poté, co v roce 590 z města zmizel mor, zjevil se papeži Řehořovi na vrcholku hradu archanděl Michael. Nad hlavou mával plamenným mečem, čímž dával obyvatelům Říma najevo, že již nemoc z města vymizela a že jsou v bezpečí. Připomínkou tohoto zjevení je bronzová socha archanděla Michaela, která dominuje vrcholku hradu.

Hadriánova hrobka měla tvar plochého válce o průměru 64 metrů a vysoká byla 20 metrů. Tento válec stál na 10 až 15 metrů vysokém soklu tvaru kvádru. Horní část hrobky byla upravena jako zahrada s cypřišovými stromy a uprostřed s největší pravděpodobností stával malý kruhový chrám. Ve středu mauzolea se nacházela samotná pohřební komora. Ve zdejší hrobce jsou dnes uloženy nejen pozůstatky císaře Hadrián, jeho manželky Sabiny a ostatních členů jeho rodiny, ale také urny dalších římských císařů a významných osobností. Pohřben je zde například Marcus Aurelius, Commodus, Antonius Pius se svou manželkou Faustinou, Lucius Verus, Septimius Severus či Lucius Septimius Bassianus známý spíše pod jménem Caracalla.

Návštěvníci budou při vstupu do hradu jistě mile překvapeni jeho bohatou interiérovou výzdobou. Přestože zvenčí vypadá Andělský hrad jako vojenská základna, uvnitř je neuvěřitelně zdobný. Jeho stěny a stropy jsou bohatě zdobeny freskami, všude jsou na zdech nádherné a velmi ceněné obrazy a dokonce si zde můžete prohlédnout i jednu z vůbec nejkrásnějších koupelen v historii.

K Andělskému hradu neodmyslitelně patří také Andělský most (Ponte Sant´Angelo), který je po celé své délce lemován náboženskými sochami. V roce 1535 byly na objednávku papeže Klimenta VII. na Andělském mostě vztyčeny sochy apoštolů, svatého Petra a Pavla, později je doplnily ještě sochy čtyř evangelistů Adama, Noema, Abrahama a Mojžíše. Dále jde o sochy andělů, kteří mají symbolizovat utrpení Ježíše Krista. Jejich návrh v roce 1669 vypracoval sochař Bernini, ale sám nakonec vytvořil jen dvě. Tyto dva originály si papež Kliment IX. ponechal ve své soukromé sbírce. Ostatní sochy jsou dílem jeho žáků. Právě sochy na Andělském mostě v Římě se údajně staly inspirací k vytvoření výzdoby pražského Karlova mostu.