Pantheon - informace o římské památce

Pantheon - informace o římské památce

V srdci moderního Říma je možné narazit na jeden z významných památníků minulosti, kterým je Pantheon. Tento původně pohanský chrám zasvěcený bohům byl postaven před téměř 2000 lety, později přestavěn na kostel a dnes je z něj národní památník ukrývající hrobky italských králů a malířů.

Pantheon nechal v letech 118 – 125 našeho letopočtu postavit císař Hadrián, který byl zároveň také filosofem. Díky svým jedinečným proporcím je dnes tato stavba považována za dokonalý příklad klasické architektonické harmonie. Pantheon je stejně vysoký, jako široký a jeho kruhová budova s obdélníkovým portálem v sobě kombinuje různé tvary a formy. Vše završuje masivní kopule o průměru 43 metrů, která je mistrovským architektonickým počinem, Pantheon se díky ní stal prototypem podobných staveb po celém světě.

U země jsou zdi Pantheonu široké až 6 metrů, směrem nahoru se však ztenčují. Zmenšují se také kazety lemující kopuli v pěti řadách. Důvodem bylo především snížit váhu klenby, ale také se tím vytvořil zajímavý optický efekt, který přitahuje pozornost na střed kopule. Ta totiž není dokončená, v jejím středu se nachází otvor o průměru 9 metrů. Tímto otvorem do Pantheonu proniká světlo, vzduch i déšť. Dole v dlažbě byly proto vybudovány otvory, kterými je případná dešťová voda odváděna ven. Otvor měl symbolizovat oko hledící do vesmíru.

Pantheon se začal budovat na místě starší stavby, jako astronomický nástroj. V dobách antiky byl připisován velký význam dvěma rovnodennostem, kdy je noc stejně dlouhá jako den a také letnímu a zimnímu slunovratu. Tato data byla důležitá pro zemědělství a pro kontrolu přesnosti kalendáře. Každoročně během slunovratu tak sluneční paprsky ozařovaly skrze otvor „oculus“ podlahu přímo před hlavním vchodem. Když v té době navíc do Pantheonu vstoupil císař se všemi znaky své moci, musela to být velkolepá podívaná.

Venkovní portikus je tvořen 16 dvanáctimetrovými sloupy s obvodem 4 metry. Sloupy jsou z červené nebo šedé žuly. Pod štítovým nástavcem, tzv. frontonem je patrný nápis, který v překladu znamená „Marcus Agrippa, syn Luciův, za svého třetího konzulátu postavil“. Nápis se tak vztahuje k dřívější stavbě, kterou postavil v roce 27 před Kristem Agrippa jako poctu pro svého přítele a tchána, císaře Augusta. Vytesaná písmena byla v 19. století vyplněna bronzem.

Chrám během staletí prošel řadou úprav, například v roce 663 z něj nechal byzantský císař Konstans II. sejmout pozlacené bronzové desky, které původně pokrývali kopuli. Ty byly v 8. století nakonec nahrazeny deskami olověnými. Ve středověku byla k Pantheonu přistavěna centrální zvonice a v 17. století ji nahradily dvě věžičky od Berniniho. Lidé jim však říkali hanlivě „oslí uši“ a tak byly v roce 1883 raději zbourány. Starobylé bronzové dveře, které dnes stavbu zdobí, pocházejí původně z jiné budovy. Bronzové desky pokrývající trámy v portiku byly v 17. století na příkaz papeže Urbana VIII. odstraněny a bylo z nich ulito dělo pro Andělský hrad a spirálovité sloupy pro Berniniho baldachýn umístěný v bazilice sv. Petra.

Pantheon lze dnes považovat za nejlépe dochovanou antickou památku na území Říma. Z velké části za to vděčí faktu, že byl od roku 608, co jej byzantský císař Fókas daroval papeži Bonifáci IV, používán jako křesťanský kostel. Dodnes se tak pyšní krásným interiérem. Jeho jeskyňovitá centrální část neboli „cella“ se dělí na tři části. Nejnižší část má šest výklenků, v nichž obvykle stály sochy hlavních bohů. Mezi nimi je osm svatyní, po jejichž stranách jsou mramorové sloupy. Na podlaze, která v roce 1872 prošla rekonstrukcí, jsou k vidění opakující se barevné a geometrické antické vzory. Původní mramorová výzdoba se až na malou část nedochovala.

Nejstarší výzdoba, kterou si v Pantheonu můžete prohlédnout dnes, se datuje až do 15. století, ale skutečných mistrovských děl je zde málo. Velmi ceněným dílem je však „Kamenná Madona“ od sochaře Lorenzetta, která stojí na oltáři nad hrobkou Raffaela, jež zemřel v roce 1520. Pohřbeni jsou zde také dva italští králové, královna a několik dalších malířů. Před Pantheonem si můžete prohlédnout fontánu z roku 1578, která je dílem Giacoma della Porta. Egyptský obelisk nechal na fontánu umístit v roce 1711 papež Klement XI.

Fotogalerie