Santa Maria sopra Minerva

Santa Maria sopra Minerva

V centru italské metropole se na náměstí Piazza della Minerva nachází krásný, i když na první pohled velmi skromný bazilikální kostel Santa Maria sopra Minerva. Jde o první gotický kostel v Římě, který je zároveň také hlavním městským dominikánským kostelem. Vyrostl na místě původního Minervina chrámu postaveného Pompejem okolo roku 50 před Kristem.

Oblast, v níž se kostel nachází, se nazývá Campus Martius. Bazilika Santa Maria sopra Minerva dostala svůj název tak, že byla postavena přímo nad (italsky „sopra“) základy chrámu zasvěceného bohyni Minervě, který byl v minulosti pravděpodobně zničen Barbary. Pozůstatky tohoto římského chrámu je však možné dodnes spatřit v kryptě. Kostel, který v těchto místech stojí dnes, vděčí za svou existenci řádu Dominikánů, jež toto místo dostali darem od papeže Alexandra IV. (1254 – 1261). Santa Maria sopra Minerva dodnes tomuto řádu patří.

Základní kámen dnešní baziliky byl položen v roce 1280. Do stavby se pustili dva talentovaní mniši - Fra Sisto Fiorentino a Fra Ristoro da Campi, kteří měli již zkušenosti se stavbou kostela Santa Maria Novella ve Florencii. Trojlodní bazilika byla dokončena v roce 1370, získala barokní fasádu, ale v 19. století byla tzv. regotizována, tedy přestavěna ve středověkém stylu. Podařilo se však dochovat portály pocházející z 15. století. Za skromnou fasádou se nachází nečekaně zdobná oblouková klenba s červenými žebry a modrým pozadím, doplněná zlacenými hvězdami.

Základy baziliky Santa Maria sopra Minerva ukrývají ostatky svaté dominikánky Kateřiny ze Sieny, která v těchto místech roku 1380 zemřela. Pohřbeno zde však bylo pouze tělo bez hlavy, ta byla ponechána v sienském kostele San Domenico. Místnost, v níž údajně podle pověsti Kateřina zemřela, je dnes na požádání přístupná - nachází se v severní části příčné lodi. V roce 1637 ji nechal kardinál Barberini zrekonstruovat, ale fresky od Antoniazza Romana, které ji původně zdobily, byly zničeny.

Santa Maria sopra Minerva byla až do vybudování kostela San Giovanni dei Fiorentini, který je vzdálen asi 1,5 km, kostelem Florenťanů. V současnosti je proto místem odpočinku mnoha šlechticů, biskupů a významných občanů pocházejících právě z tohoto italského města. Pohřben je zde také malíř Fra Angelico, papež Pavel IV. a medičejští papežové Lev X. a Klement VII. V tomto kostele se nacházely dvě místnosti, tzv. konkláve, v nichž si kardinálové volili své papeže. V březnu roku 1431 zde byl například zvolen Evžen IV. a v březnu roku 1447 pak Mikuláš V. Gotický konvent postavený v letech 1280 – 1330 byl dějištěm slavných soudů. V roce 1633 byl například pojmenován Galileův sál poté, co se v něm konal proces s toskánským astronomem, fyzikem a filosofem Galileem Galileim.

Mezi hlavní umělecká díla vystavená v kostele Santa Maria sopra Minerva patří například socha Cristo della Minerva z roku 1521. Jde o sochu vzkříšeného Krista s křížem a poutnickou holí, kterou z mramoru vytesal Michelangelo. Kristovo nahé tělo však budilo pohoršení, a tak musela být socha doplněna o bronzovou bederní roušku. V kapli svatého Dominika je k vidění údajně zázračný obraz od Fra Angelica s názvem sv. Dominik. Poměrně nedávno byly v této kapli objeveny také nádherné fragmenty fresek. Oltář pravé boční lodi je vyzdoben obrazy Zvěstování a Nanebevzetí Panny Marie z roku 1485 od Antoniazza Romana. Zajímavá je rovněž kaple Aldobrandini s malbami Frederica Barocciho, kaple Caraffa s freskami z konce 15. století a náhrobkem papeže Pavla IV., či Kaple papežů s náhrobkem papeže Urbana VII.

V bazilice se nachází také náhrobek Beata Angelica od Isaia da Pisa (1455), náhrobek Guillauma Duranda připisovaný Giovanni di Cosmovi (1296), památník Maria Raggi od Berniniho (1643), nebo také náhrobek Francesca Tornabuoni (1480) od Mina da Fiesole. Dílem Antonia da Sangallo mladšího jsou pak náhrobky papežů Lea X. a Klementa VII., které mají podobu triumfálních oblouků. Každý oblouk má tři výklenky a v prostředním je socha sedícího papeže na podstavci. Náhrobky vznikaly v letech 1536 až 1542 a dnes stojí naproti sobě vedle hlavního oltáře.

Před kostelem se nachází nepřehlédnutelná socha Elefantina – malého mramorového slona, jehož autorem je sochař Giani Lorenzo Bernini. Slon, který je antickým symbolem inteligence, nese na svém hřbetě egyptský obelisk z 6. století před Kristem. Pro křesťany by měl být jistým symbolem pokory a zbožnosti.